Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Od Muzea k Muzeu

09. 05. 2011
7
18
3340
Autor
Movsar

Moje pouť začíná u Muzea. Ve stánku si dám prefabrikované jídlo a skrze naleštěnou výlohu pozoruji opiomana. Klíží se mu oči, usíná, padá ze soklu, nadechuje se k životu, vydechuje cigaretový kouř. A tak stále znovu, v cyklech, jako bizarní květina životně rozevírající květy a umírající v tu samou chvíli. Proces kypění a vadnutí. Burroughs postřehl neustálé mření a obnovování buněk narkomanů, kteří tím neztrácejí mladistvý vzhled. Co by mohla paní z některého stylistického studia, kterých je tady tolik, poradit takto vybavenému manekýnovi?

 

Sestupuji ke kříži, tedy tam, kde se náměstí křižuje s Jindřišskou. Plane tu oheň. Kdosi zapálil betonový odpadkový koš. Oheň má výšku a přitahuje diváky. Stará paní stojí opodál a upřeně hledí do plamenů. Snad kdysi viděla hořící Berlín, snad očekává vlajku vztyčenou nad Reichstagem. Minulost je ale pryč. Je čas jít dál.

 

Vcházím do útrob pošty. Obří organismus je v plné práci. Tráví stovky, tisíce dopisů. My, odesílatelé přinášíme potravu, skládáme dary kolem pomyslného ohniště, někteří jdou jen s korespondenčním lístkem, nesměle, jiní uchystali uniformovaným a prsatým Ribannám překvapení v podobě plných tašek. Jim patří pro dnešek tento poštovní potlach.

 

Pestrobarevná synagoga za dalším rohem připomíná amazonského papouška. Ostatně při správném úhlu pohledu je skryta za množstvím kvetoucích stromů. Kostel svatého Jindřicha a Kunhuty tiše vyrůstá nad ty stromy. Orient versus okcident. Lidé spěchají i v místech tak posvátných. 

 

Kupuji si plechovou kávu u stánku na nádraží. Drží pěnu a mysl. Je hořká jako historie těch míst. Co ta pamatují. Do dveří se sem stále vlamují holubi a starousedlíci. Rekonstrukce nerekonstrukce.

 

V metru tiše hovoří dva ruští mladíci. Hovoří pomalu jako když černooká dívka kdesi na břehu Bajkalu plete svému milému čepici, jako když se ve vesnici opéká šašlik.

 

Vystupuji ve stanici Muzeum. Mezi panenkami na baterky kupuji legrační paruku. Ještě pár schodů a mám pod sebou celý Václavák. A chci si tu cestu užít. 


18 názorů

Movsar
20. 05. 2011
Dát tip
tak ne že bych nechtěl, ale na takovou metu se necítím. každopádně díky za podporu!

Movsar
20. 05. 2011
Dát tip
díky, Forreste, tak příjemnou zprávu mně tady už dlouho nikdo nenechal

pampelin
14. 05. 2011
Dát tip
yummy

Max Hutar
14. 05. 2011
Dát tip
Moc fajn, jo, jo, už jsem dlouho nepomyslel na tuto cestovatelskou snivou avantgardu!

Zbora
10. 05. 2011
Dát tip
Honzyk to napsal hezky. Tyhle Tvoje miniatury mají svou moc přenést čtenáře do konkrétní nálady, do toho času, alespoň mě ano. První je úžasná.

Petrusha
10. 05. 2011
Dát tip
na mňa to asi nezaberie, ja mám rada veľké mestá maximálne na pohľadnici ... kedykoľvek do nejakej väčšej dideny vrazím (vrátane Prahy), teším sa na jediné ... byť už stade konečne preč :)

Movsar
10. 05. 2011
Dát tip
a pro petrushu: no, praha naštěstí není cukrátkovej kreml nebo vymazlenej krumlov, takže i důvody pro odtažení se najdou. ale měla bys ji poznat, je to láska na první pohled.

Honzyk
10. 05. 2011
Dát tip
jo, jen todle pis, ja ti radit nemusim a ani nechci (nemam to rad) - ale je radost, kdyz se jeden z textu cos dozvi, navic videny ocima "toho druhyho"))

Movsar
10. 05. 2011
Dát tip
díky Honzyku a Fruhlingu, sám bych to o sobě neřekl líp. :-) dík za čtení a názory, je to chuť zapisovat dál.

Petrusha
10. 05. 2011
Dát tip
na mňa neznalej prahy to pôsobí odťažito ...

Fruhling
09. 05. 2011
Dát tip
Tohle není špatné. Trochu mi dělá problém pozice "průvodce" je tak na půli cesty mezi jasnou vydefinovatelností (vypravěč se charakterizuje srze Burroughse) a nezúčastněnou objektivitou. Jinak si myslím, že každý, kdo chce psát o světě, by si měl podobný text zkusit.

Honzyk
09. 05. 2011
Dát tip
..text ma svou cenu - podobny reportazni prvky (s o u c a s n o s t, zadny uteky do minula), na tomhle serveru zalostne chybi: tak si rikam, kdyby to tu rachlo a prilitli Martani, co si pomyslej vo tom, jaky jsme byli a co jsme psali ,)...?*

Movsar
09. 05. 2011
Dát tip
tak jsem zjišťoval: desku tam má, podle zjištění nějakého badatele amatéra snad byla i určena kancelář, ve které mohl pracovat (úsměvná byla jeho metoda: existuje datovaný a hodinou určený dopis, v kterém kafka popisuje úhel dopadu slunečních paprsků na jeho stůl; ve stejném čase pak byl stůl nalezen. skoro byc za tím viděl járu cimrmanna s úhloměrem:-))

Movsar
09. 05. 2011
Dát tip
o Franzovi v devatenáctce jsem nevěděl. přiznávám. ale vím, že teď tam je naleštěný office house. doporučím majitelům pamětní desku.

Josephina
09. 05. 2011
Dát tip
plane, hledí, do útrob, hovoří - jsi nějaký staromilec, poměrně popisné, trochu nuda, a u Franze K. ses nezastavil - pracoval na rohu Jindřišské a Václavského náměstí - v č.p.19.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru