Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+3 neviditelných
Kočka a myš
datum / id10.12.2001 / 38487Vytisknout |
autorpapouch
kategoriePovídky
zobrazeno5472x
počet tipů15
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Narozdíl od jiných plácanic, které jsem sem dal,
jsem si tohle nevymyslel. Tohle se skutečně stalo.
(Olda by měl zavést novou kategorii -Příhoda- :-)
Kočka a myš
Jda... (jda jdouc jdouce.. jo, mám to dobře)
Tak znovu:
Jda včera večer s kamarády z hospody...
inu, ono bylo spíš už dnes...
Takže tedy:
Jda včera v noci s kamarády z hospody uzřím
úděsnou věc. Kočka si hraje s myší!
Nastojte situaci: Dvanáct hodin a stupňů pod nulou,
poklidná boční silnička mezi vesnickými domky
pokrytá uježděným ledem a na ní, uprostřed,
kočka týrá malou myšku!
Myšička to byla vskutku nevelká. Snad ji rodiče
měli v pozdním věku a tak si nestačila do pelíšku
na zimu nahrabošit sdostatek zásob, takže se snažila
v půli prosince za tuhého mrazu dohonit nedohonitelné.
Ve mně se vzpěnila krev, Gambrinus a Fernet na cestu,
vpadl jsem mezi šelmu a hlodavce a zařval:
"Necháš ji!!"
Představte si, že obě úlekem zkoprněly, nevěříce svým
očím a slyším.
(pozn I. Slyším, slyšíš, slyšíme - očím, očíš, očíte.)
(pozn. II. S kamarády jsme .očili chvíli před tím
u plotu, ale moc nám to nešlo, neb jsme měli strach,
bychom nepřimrzli ku svému oblouku vlastnímu.)
Kočka i myš, obě nechápajíce, zůstaly takzvaně
"štronzok". Kočka s výrazem -co si to dovoluješ,
to je moje hračka!- vycenila zuby. Myš, asi už smířená
se smrtí ve špinavých poťouchlých drápech zvedla čumáček
ke mně a z korálkových očí bylo lze vyčísti údiv nad tím,
co ji to potkalo.
"Mazej!" zavelel jsem rázně hromádce sametového neštěstí.
"Mazej domů se fofrem zašít, než tě ta bestie zase vyčmuchá!"
a ukázal směrem k hustému křoví, odkud dle mého odhadu
vylezla hnána svým stalingradským hladem. Když zprvu váhavě,
ale pak přecejen bleskurychle uposlechla, obrátil jsem se
na kočku a vycenil zuby také. Ačkoliv mi jich už několik
chybí, poznala, že jich mám víc a strachy zacouvala
pod zaparkované auto. Opodálležící klacek byl příliš
krátký na to, abych ji odtut vyšťáral, tak jsem alespoň
postál chvíli na stráži, než se hraboš zahraboší.
Nakonec jsem se hluboce sehnul a zařval: "A ty táhni
chroupat granule a tvářit se jako televizní poduška
do svýho vyhřátýho baráku!"

No řekněte, jsem já normální?


Nicméně, hned ráno půjdu a do toho křoví vysypu něco
zrní, které utrhnu svým domácím křečkům od huby...
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

25.03.2010 21:39:16lukáš namalovaný
tohle je parodie na římské báje? hrůza
05.06.2009 12:38:28G.J.SEGE
Je to sice starší, ale výborný. G.J.SEGE
14.05.2008 18:14:30Krucajs
Aha aha :))*
30.04.2007 23:02:03Cocopelli
ocim ocis ocime, to mi pripomina trochu>
prisel jsem, videl jsem a neverim svym ocim!
(bohuzel to nemam v latinske verzi, znelo by to uceneji;)
nicmene si opet myslim, ze ty posledni dve radky jsou jen jakesi precmarnuti, vrchol a vtipny zaver bylo zoufale zvolani po normalnosti, detail o tve jemne a shovivave dusi si nech na jindy;]
08.12.2005 00:00:00encyklopediářka
velice zajímavé, hlavně se mi líbí používání - jdouc, jdouce, nevěříce... TIP
07.03.2002 00:00:00Dabi
...a to jsem si myslela,že takhle ,,praštěná " jsem jen já ...:o)
A taky ještě obcházím na cestě žížaly ...
t*
19.01.2002 00:00:00Viktor_Čistič
Víc takovejch bláznů Papouchů a svět by byl snesitelnější:-)****
01.01.2002 00:00:00Mahoney
beru tě za slovo :)
26.12.2001 00:00:00Bloncka
Mahoney:
kdyby něco, máš ji u mě :)
25.12.2001 00:00:00Mahoney

zollííí: výpůjčku ti prodloužím, ale penále máš jisté... tuším, že to bude něco jako týdenní pobyt v ústí nebo tak nějak :) teda, voni mi na to asi nedaj volno, ba ani penízky na cestu teď nejsou, ale tak nějak výhledově s tím počítej :))

blonci: neznám - zkusím sehnat



|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.