Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMark Twain
29. 07. 2011
6
9
1631
Autor
MAJKL65
My můry tam uvnitř žárovek
my do rána snězené stíny
teď ve světle skrz kůži bankovek
je vidět vodotisk špíny.
Ptala ses kolikátého je
a byl to světa den první
jak stromy snili jsme ve stoje
listy tvé šeptaly neupadni.
A vesmír jak jepice byl po jeden den
vysypala jsi k mým nohám tu síť
v ní pěna par a jeden bělavý třmen
do jehly navlékl večer pak nit.
Tančila jsi noci jak posedlá deštěm
obutá do střevíců z holubích hejn
čas vtékal do moře zkřivený směšně
zněl z mlhy ženy hlas, ach mark twain.
9 názorů
Sebastiana
31. 07. 2011
líbí se mi celá první sloka a "do jehly navlékl večer pak nit."
v kladném přijetí celku mi brání moje osobní nelibost k vázaným formám, cítím v tom nucenost, šroubovanost...nicméně tip za výše uvedené prvky :-)
ach so...bez ironie diky za vysvetleni...jak prvok reagoval jsem, omlouvam se...nekdy jak debil (reaguju)...to snad i tim, ze M.T.(prave) muj oblibenec velky, bo to me neomlouva, ze ano...sry..
Kontext je pouze jediný a to milostný - zvoláním mark twain hlásil lodník na přídi kapitánovi lodi, že olovnice je v hloubce rovných dvou sáhů. Už chápeš? :-) Samuel Langhorne Clemens ono zvolání posléze zvolil za svůj pseudonym.
...v tomto kontextu vskutku ne: pouc me, prosim...(!)...a avi priste mi hod. Diky..
...jo, teta Polly zrejme..ale ten plot stejne poradne nenatreli ho ho ho...)))...a takto prznit M.T.?(((...des a bes...