Křivdy?

Tehdy
prvně v životě  jsme odložili tváře
a poznali své masky
/vsahat si do srdcí/

Kostelní hodiny
/přesně o čtvrthodinu napřed/
odbily
za pět dvanáct v noci

znáš
když je na čase?
a teď chci neustále
blouznit o tomtéž

Jak mi chybíš
a jak se nevrátíš
/pro nepřekonatelné rozdíly
na kusu papyrusu/

a tak se nad ránem
tisknu k polštáři
a předstírám si

a s Otčenášem
/jak s mlékem na bradě/
ulpívám noc
A s ní i staré křivdy

/maska mi přišla
zbrusu nová/