Literárně teoretickí rozbor díla pana napochopeného, plus malá rada pro holki

Abisem vám trochu ozvláštnila dnešní sfáteční den, rozhodla sem se udělat rozbor básně pana nepochopeného.

Jednak sem mu to slíbila, a pak, fšimla sem si, že si vibral dobrí nick, páč někteří lidi ho vůbec nechápou.

Tadi je báseň:

Kašlem na teba melancholička!

1. Absurdita obkrútená okolo krku

     ako nejaký šál zo sekáča

     Lacné šminky roztekajúce sa

     rovno do pohára s pivom

     kde pena už dávno klesla

     pod tiažou tvojich

     urevaných dní

    2. Smrkáš si do rukáva

     na tvár nahodíš ubolený výraz

     nech ťa všetci ľutujú

    3. Veď nikto nemá ťažší život ako TY

    4. Drísty !

     5.Áno, to ti išlo vždy najlepšie

    6. sople

           slzy

             ľútosť

                krčenie v kúte

     Nastavovanie  chrbta na

     ďalšie bičovanie

     Keď už nikto nebol blízko

     dávala si si rany sama

     Nech  ti náhodou na tvári

   7.  nesvieti  šťastný úsmev

   8.  Melancholické  žvásty vypľúvaš

     v  pravidelných intervaloch

     baví  ťa život duševnej masochistky

    9. Tak si i ďalej pichaj špendlíky

     pod nechty

     mám ťa dávno na háku

     Stratil som chuť hádzať ti

     záchranné laná

stil: volní verš.

O čem to je?

O jední blbí krávje. A jelikoš mám na takoví holki pifku, hnet se mi básnička líbila a okamžitě po přečtení sem rozbor slíbila.

1. ta absurdita kolem krku, jako šála ze sekáče, to je moc pjekná metafora, na nesmislnost a lacinost chování, zmíněné krávy.

Kupuje si levnou kosmetiku u ťamanů. Na tom není nic špatního, dělám to taki. Jenže tá holka furt brečí jak blbá, ani f hospodě se nerozveselí a tí romazaní stíni a řasenka tomu dává korunu. Gdo se ma na ni furt dívat a dokolečka poslouchat domělí křivdi, jak jí celí sfět v jednom kuse furt ubližuje.

No, vona ta pjena je sice metafora, mi se to visfětlení s hospodou fšak líbí.

2. ke fěemu ani nenosí kapesník, i diš ví, že zas bude řvát a tí sople si utírá do rukávu! Fakt nechutní prase. A nvrch chce, abi ji furt fšichni litovali, jakí je chudák a utěšovali ji.

3. že to jako eště v životě nigdi neviděli, abi něgdo tak skusil jako ona.

4. hovno pravda. To se ví, že je to nesmisl.

5. taki nic pořádního neumí, ani neuvaří slušní jídlo, nevitfoří heskí domácí krb, žádní nadání taki nemá, (spisovatelka to nebude) akofát furt fňuká a skuhrá. To jo, to bi ji šlo.

6. furt se jen lituje jaká je chudinka, to se ví, že poplakává a krčí se f koutku, jakobi to eště platilo, že jako sedávej panako f koutě, budeš li hodná, najdou tě. Nebo jak to bilo.

Jenže ona stejně není hodná, ani skromná. Schfálně dělá fšechno pro to, abi si ji lidi fšimli a diš do ní nekopnou hnet, páč sem tam se jí někomu zželí a na chfíli ji věří, jak to má těškí, tak si hnet něco vimislí sama.

7. Nechce bít veselá ani šťastná za nic na sfětě.

8. nejvíc ze fšeho ji baví bít nešťastná jako obrázek obješence, vivedení f samích černích barvách. Nat šibenicí temná obloha, prší a kolem starí hroby. Jen to ji dělá „šťastnou” a mislí si, že je zajímavá.

9. autor toho má plní zubi a já se mu divím, že to vůbec tak dlouho vidržel.

Ti špendlíki pod nechti, to je taková metafora, na to, jak furt sama sobje ubližuje a chce abi ji miláček litoval a zachraňoval.

Je uš naštfaní jak sfiňa a dává jí kopački.

Můj závjer:

Víborná pocitofka, napsaná jedním šmahem, bez nějakího velkího přemíšlení a vimíšlení fines. Autor je tím tipickí a mi se to moc líbí, jak lechce od ruky mu psaní de. Nemusí se vůbec snažit. Daří se mu používat fajn metafori, i diš zrovna f tomto díle jich moc nepoužil.

Jeho metafori sou fšak srozumitelní i běžnímu čtenáři.

Tak sem se rozhodla, že si koupím kníšku, kterou nedávno vidal.

Růženčini binga: 5 z 5.

A to bisem nebila já, Růženka, abisem neporadila, fšak mje znáte.

Tagže, holki, todle nedělejte.

To se ví, že každé z nás  opčas příjde sfět nesparavedlivej a máme pocit, že se proti nám fšechno spiklo. Potřebujeme se viřvat.

Ani já nejsem imunní.

Diš to na vás příjde, je nejlepší koupit si víno, popíjet a bulit si doma o samotě.

Fšechno to z vás otplave a zas bude dobře.

Akorát, že diš brečíte moc dlouho, druhí den pak vipadáte hrozně. Aspoň já teda jo. Je to hrůza! Diš tí nateklí víčka splasknou, vipadím pak jako Číňaka, po nepovedení operaci očí.

Naštěstí se mi to stává tak jednou za tři roki, přibližně.

A chlapi sou takoví, že jim stačí ke štěstí šťastná a spokojená partnerka. Sou tak udělaní. Ani vařit nemusíte umjet, leckdi si toho ani nefšimnou. Hlavně diš ste šťastná a veselá.

Já sice vařit umím, ale každou chfíli něco spálím, hlavně brambori.

A co mislíte, pláču?

Ne, smjeju se tomu a partnerovi nezbude nic jiního, neš se smát taki.

Tak pozor na to. Diš budete ufňukaná a vječně nespokojená, bude to brát váš partner jako sfou osobní prohru a poohlídne se po holce třeba méně půvabné, neš ste vi, ofšem smavé.

Tak piš péro a mjej radost ze života, to vám přeje vaše vjerná Růženka.