Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Den s tebou bez tebe

15. 11. 2011
4
7
1242
Autor
Dorota

Za ranního rozbřesku

po Tobě si postesknu.

Přináším ti pugét

sukulentů

- aby Ti dlouho vydržely.

 

V čase mezi polednem a jitrem

za pasy, miláčku, se chytnem

dám Ti třicet tři polibků

přesně tolik, jako bylo Kristovi na kříži

- aby moje utrpení mělo smysl.

 

V poledne, v čase obědu,

do svojí skrýše tě dovedu

tam prozradím Ti nějaké

tajemství

- abys věděl víc, než ostatní.

 

Po obědě, kdy všichni tráví a v křesle si lebedí

budeš už vědět to, co ostatní nevědí

a sedět budeš

a přemýšlet

- jak rozmotal bys ta lana osudu.

 

A večer, kdy domů malé děti běží,

Ty poznáváš sám sebe už jen stěží.

Nepřemýšlíš.

Snažíš se kontemplovat

a hledáš jeden z konců lana.

 

A pak v noci, na kopci,

kde ostrý vítr z tváře Ti vyřezá novou podobu,

abys byl konečně připraven

ulehnout ke mně do hrobu,

budeš už svírat v dlani druhý konec lana.

Škoda jen, že potkala jsem Tě tak

brzy z rána.

 

A já...pak znova

za ranního rozbřesku,

          po Tobě si postesknu.


7 názorů

ahaaa ... sladkých šestnáct :)

Dorota
17. 11. 2011
Dát tip
To víte, že je, objevila jsem to v jakémsi šupleti...a překvapila jsem se, že jsem kdy byla schopná i romantické polohy, byť možná dětinské. Děkuji za kritiky.

Gymnazistka
17. 11. 2011
Dát tip
Souhlasím s DeadKennedys, ale myslím, že právě proto je to pěkné. Je to takové milé a naivní...*

Hloubavá
17. 11. 2011
Dát tip
A za ranního rozbřesku po tobě si postesknu. No jo - to znám!

Dorota
17. 11. 2011
Dát tip
Bylo mi šestnáct, když jsem to psala, takže je to vlastně v pořádku, ne? :)

to veršování je až dětský ...

britanica
16. 11. 2011
Dát tip
*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru