Naděje...

Těším se na jaro,

na první něžnou sedmikrásku,

na vlahý závan větru,

na svoji první velkou lásku.

S jarem prý vždy láska přichází,

já slyšela to z mnoha  úst,

s podzimem poblouznění odchází,

a místo hojnosti je zase půst.

Myslím na jaro

a představuji si Tebe,

Myslím na lásku ,

a vidím modré nebe.

Ty  můj milý, v trávě bosý,

co na tváři máš krůpěj rosy,

a ve vlasech vpletenou fialku,

co svou vůní  láká na dálku.

Já líbám Tě něžně na Tvou tvář

a z Tvých očí plane lásky zář.

Zář, ktrerá překoná vánice,

i  tu zimu zlou,

vždy buď můj princ

a  já Tvou princeznou.

V bouři, dešti,slunce svitu,

nechť oba plni citu,

citu, lásky,

někdy bolesti,

snad dojdem oba ruku v ruce

cestou svoji ke štěstí.