Radosť

je mi jasné * že sem už nikto nepríde * a avi neposielam * lebo mi lezú na nervy * keď ich niekto posiela mne * proste len som si chcel zapísať * také dýchanie * že poézia mi pomáha žiť * asi tak * že tá hra slov * za ktorou sú postrehnuteľné * a niekedy rozvetvené * ďalšie príbehy * konrkétne i nekonkrétne odkazy * a obrazy * so slovom * je možno niečo také * ako predhistorické tavenie Zeme * a tam to aj skončí * odkiaľ to vyšlo * akási tajomná sila Stvoriteľa *

Chodím tančit do kuchyně jako na břeh moře je to radost sadaře nad jablkem

tento pocit neznám. napsal jsem pouze jednu báseň (všem doporučuji, hybaj dát tip) a tu jsem si původně představoval zcela jinak.

někdy jo :)

moje díla dopadnou vždycky líp, než si původně představuju, protože ze začátku to pokaždé vypadá, že tohle téma rozhodně nedám, napadají mě jen nesmysly nebo klišé nebo vůbec nic.. a pak, když se mi v hlavě přece jen urodí něco kloudnýho, to vám je takovej zázrak přírody! čtu si to po sobě znova a znova a jsem na sebe pyšná k prasknutí.. pak zvolna dochází k vystřízlivění, když čtenářská obec nesdílí až tak docela moje nadšení :)))

:-) když něco píšu, tak jako bych se vnitřně napínala, někdy se až bojím, že dobrý nápad nedotáhnu do konce, ale jakmile je hotovo, tak se neuvěřitelně uvolním a ano je to radost :-)

Fou-entuziasto beznadějnej:-)

ano radost mám, často mám největší radost z textů, které pak veřejně propadnou, ono je to tak, že při psaní zažiji jistý ekvivalent rozkoše, který ovšem nemusí být na čtenáře přenosný :-) skoro bych tedy tuto rozkoš z textu nadsadil nad skutečné kvality či úspěch textu v širším publiku. Hlavní je radost vnitřní, pak jde o to nalézt metodu jazyka jak ji zprostředkovaně předat ostatním, většinou při tomto překladu "vášně" e emocionální roviny do roviny jazykově věřejné dojde k jejímu zániku a ochlazení.. a naopak, někdy při sdělování banality zahoří čtenářstvo pro autora zcela nepochopitelně :-)

Vždy mám dobrý pocit, len nikdy báseň nedopadne tak, ako som si predstavovala. Totiž to nikdy dopredu neviem :))

spíš mám dost často pocit, že sem nevystihla všechno důležitý co sem chtěla. Mám v hlavě představu spíš obrazu, kterej neumim tak dobře dát do slovní formy. Ty vize, který absolutně neumim vyjádřit v básni, zpracuju vizuálně :)

mám radost, když mi někdo přidá koment k nějaké starší básničce, vrátí mne v čase, když si přečtu všechny komentáře a nemám nutkání v básničce něco měnit. Pravda, jsou i básničky, které bych nejraději smazala, ale těch komentářů by mi bylo líto... :-))

za mě to už řekla Hesiona a úplně přesně

...radost? Ani nee. Výplod, tak jako hotový obraz, který nikdy není dokonalý, mě "jen" naplní klidem a snahou být sám sebou...viz. nikotin*

Dík, že jsi mi před zkouškou zopakoval ruské realisty:)))

som len neisty pisalek, po zverejneni cohokolvek opatrne nazeram, ci mi kritici nenalozili... a radujem sa,ked si niekto mnou napisane precita, zareaguje:)*

som len neisty pisalek, po zverejneni cohokolvek opatrne nazeram, ci mi kritici nenalozili... a radujem sa,ked si niekto mnou napisane precita, zareaguje:)*

ak prídete na odpoveď od Seung Sahna * atď...*

takže tá radosť môže byť aj z čítania * prípadne len tak ********** sama od seba * keď sa vám rozpadávajú bunky v mozgu * a vyplavujú endorfíny *********

alebo Myškin v Idiotovi * od Dostojevského * keď sa zasa zosmiešnil * či Kristus v Bratoch Karamzovcov * keď ho znova dal inkvizítor ukrižovať * alebo **** čojaviem * ak čítate trebárs rabbi Šimona bar Jochaja * prípadne Abhinavaguptu * juj a najmä Kempenského ******* to je radosť ********

ako Bolkonskij vo Vojne a mier * keď ležal na bojovom poli pri Slavkove ranený * a hľadel do neba * a padal doň *

radosť možno znamená * pre každého niečo iného * tak čojaviem * ak nie radosť * tak neviem ** ako písal Tolstoj v jeho Vzkriesení až takmer na konci, že knieža cítil tichú radosť v sebe - tak tichú radosť * teraz som ju vyjadril ako námet na diskusiu a je jasné, že je z toho čokoľvek iné *

já si nikdy nic nepředstavuju dopředu....a dozadu taky ne :) ale bývám spokojena, nevím proč :)

Mám radost, že máš radost:))) Já mám vždycky radost, když se mi podaří něco dobrého napsat. Bohužel, ne vždycky si to myslí i ostatní.

To se mi nestává, že bych napsala něco tak, jak jsem si to představovala. Pokaždé uzavírám se svojí nedokonalostí potupný kompromis :-) Ale párkrát jsem měla radost, když mi básničku pochválil někdo, jehož názoru si cením. To byl fajn pocit.

ja mám osobne radosť, keď sme zdraví a v žvitoe sa kedy tedy darí, básničky sú pre mňa len maniakálna terapia :)

mám radost když se mi povede kousek toho co jsem chtěla pokud je to pro tebe báseň je to fajn tak nemaž ale jen jestli ji chceš skutečně někomu sdělit krom toho pro koho je určená a nebo čelit kritice já chci oboje i když někdy to bolí až příliš a to nedává smysl.... zvláště když lidé podstatu tvého psaní nepochopí pak můžeš odejít nebo zůstat a dál se snažit volba je vždycky jen na tobě

jasně, když dám dohromady něco trochu odpovídajícího...tak mám radost :))))

maž

"Radost" je v každý trochu umělecký sféře totálně nesmyslný slovo, je to spíš pocit nějakýho vnitřního osvobození a pocit vytvoření nějaký hodnoty- zaznamenání nějakých emocí, obrazů, co jdou ze mě. Pocit toho, že sem do světa přidal kus sebe a tim pádem od něj teď dostávám i víc pochopení. Netrvá to ale nikdy dýl než 3 dny.

Juchuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu:) A nemaž :-D

vždycky si myslím, jaký jsem vymyslel pěkný dvojsmysl, a oni si tam stejně čtenáři najdou ještě dalších několik smyslů... ano, z toho mám radost :o)