Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+17 neviditelných
Křivolaké cestičky 1
datum / id30.11.2011 / 397888Vytisknout |
autorDanny
kategoriePróza na pokračování
témaMysteriózní
zobrazeno1782x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Křivolaké cestičky 1
Když se Efraim Sádlo (pro pamětníky: ano, to je on, hrdina povídky "Nové božstvo") měl přestěhovat do Synchronicitního sídliště, tak mu vytanulo na mysli moudro, které slyšel několikrát z různých stran:

Sen, který se zdá první noc na novém místě, je prý důležitý. Pokud si ho člověk zapamatuje, může ho někam dovést.

Takže když Efraim vzal svých sedm švestek (měl vždycky snahu schovávat si maličkosti a tak měl trochu víc "krámů" než většina lidí) a přesunul své působiště do činžáku v Synchronicitním sídlišti, již relativně brzo kvečeru se uložil ke spánku - byl zvědavý.

Ve snu se mu zjevila velká cedule, podobná jako bývají cedule "Start" a "Cíl" na závodech. Na ceduli stálo "Křivolaké cestičky". U toho v houpacím křesle seděl Harry Hacker, zakladatel informystiky, a usmívaje se pravil: "vaše cestičky nejsou zrovna rovnolaké, příteli."

Efraima vzbudilo nějaké mlácení ve vedlejším bytě. Bylo půl osmé ráno - chtěl si ještě přispat, ale věděl, že by už nezabral. Šel k vedlejšímu bytu a zazvonil na zvonek. Po delší době klepání a bouchání mu konečně šel někdo otevřít.

Ve dveřích se objevil plešatý čtyřicátník s obuškem v ruce. Efraim se ihned představil: "Dobrý den, jmenuju se Efraim Sádlo a právě jsem se sem přistěhoval tady hned vedle vás. Co se u vás v bytě děje, že je tu hned po ránu tak hlučno?"

"Dobrý den, já jsem Leopold Soustoj," odvětil muž (Efraima trochu zarazilo, že se soused jmenuje Soustoj, ale konec konců tohle bylo Synchronicitní sídliště, ne?) "Nedávno jsem narazil na nádhernou knihu: moudra z Města dnů. Město dnů se nachází někde v neprozkoumané oblasti zemského povrchu, jeho lokace je záhadou. Obyvatelé mají přesný kalendář na každý den v roce, vždy je tam rada, co se má dělat, pokud chce člověk žít v souladu se svým nejvnitřnějším 'já'." Soused Soustoj ukázal prstem na jedno dvouverší v tlusté knize, která se mu rychle objevila v ruce.

"Den dobytek - rozbij všechen nábytek" stálo tam u současného data. Hned vedle dalších podobných perel (Efraimovi utkvělo třeba "Den tužka - sněz jednu hruška", kde bylo skloňování deformováno, aby se to rýmovalo.)

"Když už děláte do toho duchovna," pokračoval Efraim (sám byl trochu opatrný, po svém debaklu s bohem Nilxem, ale existence tajemné knihy z Města dnů ho trochu odzbrojila) "ve snu se mi zjevil Harry Hacker a říkal něco o křivolakých cestičkách. Potřeboval bych, aby mi sen někdo vyložil - nechce se mi ale kontaktovat samotného Harryho, počítače mi nic moc neříkají a k informystice mám nedůvěru."

"Hmmm..." zamyslel se pan Soustoj "Co takhle kontaktovat nějaký jiný aspekt Dannyho? Třeba evokace LachtanMana je celkem jednoduchá..."

"Evokace bytostí, které se přirozeně v tomto kontinuu nevyskytují, se mi celkem příčí," odmítl Efraim, "měl jsem celkem problémy s malým bohem, který mě kontaktoval jakožto svého proroka a nerad bych se nějakým podobným způsobem blamoval."

"Tak co s vámi?" přemýšlel Leopold. "Někde tady v Synchronicitním sídlišti bydlí Vykladačka snů. Pokud ji najdete, řekne vám o těch vašich křivolakých cestičkách všechno, co je třeba."

Tak se Efraim Sádlo rozhodl, že půjde hledat Vykladačku snů.

(pokračování příště)
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

30.11.2011 18:46:46malé stýskání
Jemná fantasmagorie.Líbí.Nadhled je fajn.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.