Prodejní šou

Zoufale jsem bloudila městem a přemýšlela, co koupit tchýni k Vánocům. Mám spoustu času. Manžel doma spí po noční a já nechci chodit po bytě a budit ho. Má velmi lehké spaní. Zavrhla jsem kávu u kamarádky, je teď dopoledne v práci. Dostala jsem nápad. Před týdnem byl ve schránce leták na akci v kulturním domě, teda prodejní akci. Na letáku nebylo psáno, čeho se ta akce týká, ale nedávno nakoupila kamarádka roztomilou vyhřívací dečku a nějaké bylinky a mastičky, třeba to bude zajímavé.

Občerstvení prý zdarma, tak dostanu alespoň kafíčko a možná budu mít nápad na dárek tchýni.

Přesto, že tam bylo oznámeno : vstup umožněn 30 minut před začátkem, pustili nás tam až 10 minut před. Čekali jsme na studené chodbě. Vykoukl mladý kluk a prý- připravte si letáky, … Nebylo tam upozorněno, že si je máme vzít sebou, …jen že je vstup 20 korun.

Nějak to uděláme divil se druhý z chlapců u vchodu, že jsem asi tak omezená a nevím to, co nevěděla čtvrtina lidí tam- leták s sebou.

Na stůl přede mne přistála neotevřená malá minerálka ve skle a nechali kolovat otvírák a brčka. Za chvíli chodila číšnice a brala objednávky na kávu. Když si za ní řekla 17 korun, bylo mi jasné, že tím občerstvením mysleli tu minerálku.

Dva mladíci nám oznámili, ať si vypnem mobily, že PAN šéf nesnáší, když mu tam zvoní mobil do jeho povídání.

Ani náhodou, oznámila jsem rovnou. Mám nemocného syna a v poslední době mě volá učitelka minimálně jednou týdně, abych si ho vyzvedla ve škole, že je mu zle.

Šéf uvedl první dva výrobky a řekl, že se bude losovat o dárky, že něco dostaneme. Nelíbilo se mi , že nutil lidi, jak cvičené opice, aby vyskočili a jásali, když ještě nevěděli, co vlastně vyhráli. Mezi vyhrávajícími jsem byla i já. Vzali si mne stranou a tam mi oznámili, že jsem vyhrála- SLEVU na jejich výrobky. I tak to dělalo bezmála

30 000 korun. Na to nemám, blesklo mně hlavou. Nehledě na to, že o luxusní vysavač nestojím. Udělali mi výpočet, že bych platila měsíčně „jen“ 1900 korun, co prý to je. Pro mne dost, z invalidního důchodu živím jednoho ze synů na vysoké škole.

Předváděli pečení v turbo troubě- pekli tam bábovku. Opravdu byla za chviličku. Nosili jí mezi stolama ukázat.

„Dáte nám ochutnat?“ Zeptala se babička vedle mě.

„Ne, to si sní potom mí asistenti,“ oznámil klidně Šéf.

Měla jsem smůlu a byla vylosována znova. Tentokrát jsem mohla mít turbo pečící mísu, domácí kino a indukční plotýnku se slevou. Ani jsem se neptala za kolik a rovnou jim řekla, že nechci. Asistent byl naštvaný a zeptal se , proč jsem přišla. Řekla jsem mu, že nemají psáno, co chtějí prodávat a o tohle já nemám zájem. Začal být hrubý a tvrdě mě poslal zpět na místo. Na závěr vyndali lahve s lanolinem a řekli, ať si to koupíme, jako poděkování jim za všechno a naznačili, jak se vykrváceli tím, že nám dají tři šišky salámu a Šéf si ze svého musí platit dva asistenty. Lanolin je dobrá věc, normálně bych si to koupila, ale...

Byla jsem před půl rokem na podobné akci- doprovázela jsem maminku. Prodávající byl sám, nikdo tam zuřivě neposkakoval, jako ti dva, takže je nemusel platit. Jako dárek opravdu vylosoval tři lidi, kteří dostali dárkový koš s laskominkami. A nemuseli nic platit. Dostali jsme tam kávu , oběd a zákusek. Akce nebyla tak únavná, trvala hodinu a půl. Nedělal ze mě nikdo blbce tím, že mi řekne, že jsem vyhrála a chce za to ještě doplatek 30 000. Tam to vyřešil tím, že řekl, že pěti lidem může sortiment dát se slevou. Žádná trapná šaráda s losováním.

Tahle akce byla od 9.00 hod. dopoledne a končili jsme v půl druhé.

Bylo to strašně únavné.

Nevím, proč bych měla za to, že na mě byli hrubí kupovat od nich lanolin, nebo platit jeho asistenty- to je jeho pohodlnost, že nechce dělat všechno sám. Nelíbilo se mi, že nutil všechny vstát z místa a jít se podívat, jak luxuje- řekl přímo, že jeden se nešel podívat a on ho vyhodil. Babička o dvou francouzských holích vratce se vzdycháním vstávala, aby se šla podívat, jak se luxuje a kolik prachu tam bylo.

Jo a firmě Kmotr na salámy tam dělal minimálně deset minut reklamu, tak si myslím, že je měl hoodně se slevou a vlastně to platí firma, ne? Dárek pro tchýni pořád nemám a jsem na dlouho vyléčená ze všech akcí.