Okno

Život jak vlak

(Nikdo se mě ale nezeptal, jestli  v něm chci jet)

Dostal jsem lístek jen Tam

Do stanice Konečná

Mohl jsem si vybrat kterou třídou pojedu

Jestli courákem nebo šnélcugem

A s kým, když budu chtít

Průvodčí v tomto vlaku nechodí

Ani  přísný revizor

Jen bílá smaltovaná cedule červeným nápisem varuje

Z tohoto vlaku je zakázáno za jízdy vyskakovat

Cestovat  se musí jen Tam

Co si kdo do přinese

To si vypije a sní

Co během cesty pokazí a nespraví to se

Všechno zúčtuje na Konečné

(Nenaklánějte se z oken

Je zakázáno používat záchodu ve stanici)

To ale každý ví

Sedím ve vagónu v kupé u okna

 Mám rád jak cesta za ním ubíhá

Nerad se dívám do zatáček zpět

Tam toho není moc vidět

To jenom pan Doppler spatřil víc

Málokdo cestuje rád sám

A tak si jízdu s někým nakonec užívám

A najednou říká

Zavři to okno

Táhne na mne

Venku prší

Zmoknu

Ber ohledy  

Musím se pousmát

Jaké malichernosti při jízdě někomu vadí

(Okno je přitom celou dobu zavřené)

I kdyby bylo pootevřené

Tak mně to nevadí

Když zmoknu tak uschnu

Nejsem z cukru

A už nemíním nakukovat do jiného kupé

Dívám se přes okno a jízdu Tam mám rád

 Neřeším otevřená ani zavřená okna

Bude to asi tím, že už mi táhne na