Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vedlejší účinky politické korektnosti

Výběr: Danielane
24. 01. 2012
10
13
3471
Autor
Movsar

Pravdivým nebo dobrým můžeme nazývat všechno, co je výsledkem svobodné diskuse. Postarejme se o politickou svobodu a pravda a dobro se už o sebe postarají. R. Rorty

V jedné písni výstřední hudební kapely Vanessa se zpívá: ...tahle planeta je tak vzdálená, necejtíš se tady doma, ztrácíš svý pudy a výhody... (http://www.youtube.com/watch?v=ZNKSa2FkrKI). Dere se mi ta agresivní a přitažlivá píseň na mysl, když se ohlížím za minulými dny, které jakoby dokonale shrnují vše o době politické korektnosti.

Začalo to jedním podáním k soudu (např.: http://m.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/160231-advokat-koci-jen-vznesl-dotaz-ohledne-puvodu-znalce/). V něm obhájce ženy obžalované z verbálního trestného činu namítl podjatost soudního znalce pro jeho možný židovský původ. Věc vysvětlil tak, že pokud by se ukázalo, že znalec je Žid, pak by neměl zpracovávat posudky týkající se případně neonacistických projevů.

Následovalo uvolnění emocí jako když zdvihnete stavidla obří přehrady. Nejrůznější veřejně známí lidé okamžitě přispěchali médiím naproti s odsudky. Byly mnohomluvné, byly příkré, byly bezkompromisní, byly ... prázdné. Všechny do jednoho se totiž odvolávaly na morálku (případně etiku, což byla pravděpodobně výpůjčka od prvních kritiků - jednoho advokáta a jednoho ústavního soudce, kteří tím pojmem odkazovali ke kárnému řádu advokátní komory).

Protože se z velké míry spor vedl uvnitř právnické obce, čekal jsem skutečné argumenty. Tedy taková vysvětlení, která by se neodvolávala na univerzální a bezpodmínečné entity, nýbrž která by zůstala uvnitř sporných (a reálných) vztahů a nárok na platnost by čerpala právě jen z nich. Jen taková vysvětlení považuji za legitimní. Minimálně od dob Nietzscheových je totiž legitimita metafyzických úvah silně narušena.

Přesto jsme více než týden, což je v mediálním prostoru vcelku dlouhá doba, byli konfrontováni s tím, co lze nazvat morálním kýčem: snahou rozlišit svět na dobrý a zlý, na pravdivý a klamný, na vhodný a nevhodný, a to z předem a do budoucna daných pozic, navíc s hlasitým emočním doprovodem.

Někteří blogeři byli dokonce tak silně přesvědčeni o své výlučné a předem dané pravdě, že jakýkoli nesouhlas s téměř starozákonní krutostí mazali, IP adresy okamžitě blokovali a pak nejspíše dlouho do noci hleděli ke svým článkům jako k mohylám míru, nenarušeným ve své posvátnosti. Někteří zavedení novináři užili zavedených zkratek, pravděpodobně s úmyslem přilákat čtenáře jako mouchy na správný lep (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=15309). V podstatě nebylo článku, který by nebyl napěchován emocemi.

Dalo by se namítnout, že dost možná ani jeden z Velkých kritiků nebyl opilý morálkou, ale že jen tak či onak morálkou zaštítil zcela pochopitelné a vysvětlitelné důvody svého protestu. Někdo nemá rád advokáty z principu, někdo nemá rád obhájce Kočího, který námitku vznesl a který je pro určité kontroverzní spory právnické obci známý, někdo nemá rád Klause, jehož právník hlasitě dával najevo svou podporu postupu obhájce, někdo prostě jen chtěl být v televizi a jiný se spokojil alespoň s čtenáři na svém blogu. Jistě bychom mohli pátrat po důvodech jednotlivých kritiků. Pro naše účely se ale spokojme s viditelnou stránkou situace, do které se nás snažila média a různí sezónní aktivisté na ten týden dostat.

Byla to pozice do velké míry česká: pozice lyrického pojetí politiky. Pozice antipolitická. Pozice antiprávní. Proč?

Politiku a právo si můžeme představit jako hřiště, na kterém se hraje podle vytvořených pravidel. Pokud se pravidla dodržují, pak je hra fair a není důvod obávat se o výsledek - vždy bude v mezích předvídatelnosti. Naopak antipolitické a antiprávní postoje sahají mimo hřiště, dožadují se nikoli pravidel, nýbrž nedefinovaných daností (slušnost, etika, morálka, pravda atp.). O zdrojích těchto postojů bychom mohli posat nejspíše mnoho stran, ale kromě těch výše naznačených "nepravých", bychom mezi nimi mohli hledat nejspíše přežitky starého metafyzického myšlení, které notoricky směřuje "mimo tento svět".

A tak jsem pod jednou takovou velmi hysterickou reakcí na námitku podjatosti soudního znalce, jinak rutinním a zcela zákonným úkonem trestního řízení, položil autorovi prostou otázku: Nemůže nás přesvědčení o tom, že politická korektnost předchází zákon, přivést do nebezpečí? Nepodřezáváme si tak pod sebou zatím pevnou větev právních jistot? Jistoty práva na úplnou obhajobu?

Bylo mi spíláno hlasem zlostným a okamžitě jsem byl zablokován.

Ztrácíme svý pudy a výhody? Pravděpodobně ano. Na konto politické korektnosti, která se jako pojem stává - řečeno s Nietzschem - už jen správně zatuhlou metaforou.      

   


13 názorů

Josephina
27. 01. 2012
Dát tip
ano, jsme asi větším dílem emotivní Slované a máme tyto citové sklony - někdy je to asi dobré, ve věcech práva je ale jistě na místě co největší střízlivost, nestrannost - těch 40 let nám chybí, i učitelé jsou nedovzdělanci+obdludná feminizace školství, a ministři školství většinou katastrofa - budeme vzdělanostní manko asi dohánět ještě mnoho dalších desetiletí (pokud nebude většina nejinteligentnější mládeže poslána na Harvard apod. - což ale už možné je - sociální stipendia pro "chudé rodiče" s příjmem cca pod 80 000 USD ročně Harvard nabízí ...pod podmínkou návratu do vlasti; mohl by je koneckonců podporovat ve vlastním zájmu stát) http://www.vysokeskoly.cz/clanek/harvard

Movsar
26. 01. 2012
Dát tip
díky za čtení a reakce! K: přesně tak, je to téma, na které má každý názor, takže tím rozhodně pozornost získá. D: ano, jde mi především o svobodnou diskusi MM: dokonce jsem ani té hysterii v této kauze námitky, jak píšu, někdy nevěřil. podle mě byla u některých lidí prostě hraná. P: díky za zajímavé odkazy k asi nejvyspělejšímu soudnictví vůbec. lidi často usa podceňují, taky nejsem amerikanofil, ale musí se jim nechat ten obrovský respekt k právu (připomínají mi staré římany - kulturně vykradli řecko, ale vojensky a právně daleko napře. ostatně dodnes je polovina hlavních kodexů postavena jako skládačka z dva tisíce let starých dílů římského práva). MD: naprostý souhlas s kritikou neomezené moci psychiatrů. ono to souvisí i s touhle kauzou: tady taky znalec má hlavní slovo. přitom jde stejně tak o věc do velké míry na "znalectví", vědě nezávislou, stejně jako mnoho duševních odchylek. a pak je tu starý problém všech soudních řízení: znalec má konečné slovo. praxe je taková, že soudci bez výjimky, často alibisticky, postaví rozhodnutí na znaleckém posudku. takže znalec jako voda pro mytí rukou. jinak bych přitvrdil a řekl, že lidská práva má (může vymoci) i duševně zdravý málokdy. J: díky. řekl bych, že s určitou formou elitářství to může souviset, s takovou, která se nechává unést lyričností, která prostě do politiky nepatří. taková ta hesla jako "proti všem", "... dali jsme celému světu ... " atp. asi chybí střízlivost a vnitřní (národní) askeze - zakázat si velikáštví, nenechat se pohltit emocemi a sebezahleděností. nezralost určitě, to je problém i těch 40 let bohužel, ty nám zatraceně chybí.

Josephina
26. 01. 2012
Dát tip
dobré! -..taková vysvětlení, která by se neodvolávala na univerzální a bezpodmínečné entity, nýbrž která by zůstala uvnitř sporných (a reálných) vztahů a nárok na platnost by čerpala právě jen z nich. Jen taková vysvětlení považuji za legitimní. ANO, tak by to také podle mne mělo být.-- ..přežitky starého metafyzického myšlení, které notoricky směřuje "mimo tento svět". - Je to dáno tím, že české prostředí není schopné "vygenerovat" schopné politiky, protože česká inteligence je nezralá, nedovzdělaná, elitářská, povrchní ---?

1)Jedna z těch "nedefinovaných daností" je taky "duševní nemoc" nebo přesněji "duševní stav vyžadující násilnou hospitalizaci". 2)Nemůže nás přesvědčení o tom, že politická korektnost předchází zákon, přivést do nebezpečí? Nepodřezáváme si tak pod sebou zatím pevnou větev právních jistot? Jistoty práva na úplnou obhajobu? - "Zákon" předchází kdeco, nejen politická korektnost. Zákon předchází povolení psychiatra. Realita je taková, že ústava platí jen pro duševně zdravé. Lidská práva "zaručená" ústavou neplatí pro lidi, které psychiatr označí za "duševně nemocné". Jsme svobodní, pokud nám to psychiatr dovolí. Sám psychiatr nepodléhá žádnému zákonu, "diagnostikuje" na základě svých subjektivních dojmů. "Jistotu práva na úplnou obhajobu" jsme už ztratili.

pampelin
25. 01. 2012
Dát tip
Vrstva té kauzy, kterou se zabýváš, mi připomíná kauzu u US Supereme Court ohledně pornografie/obscénnosti díla: I shall not today attempt further to define the kinds of material I understand to be embraced within that shorthand description ["hard-core pornography"]; and perhaps I could never succeed in intelligibly doing so. But I know it when I see it, and the motion picture involved in this case is not that. [Emphasis added.] —Justice Potter Stewart Plus ještě Millerův test: The Miller test was developed in the 1973 case Miller v. California.[2] It has three parts: 1. Whether "the average person, applying contemporary community standards", would find that the work, taken as a whole, appeals to the prurient interest, 2. Whether the work depicts/describes, in a patently offensive way, sexual conduct specifically defined by applicable state law, 3. Whether the work, taken as a whole, lacks serious literary, artistic, political or scientific value. The work is considered obscene only if all three conditions are satisfied. Tam i tady šlo v podstatě o svobodu projevu, tak proč nezkusit navrhnout podobný test pro tento případ?

Kapsa
25. 01. 2012
Dát tip
Velmi dobře napsané. Tohle má hloubku. Pravda je taková, pokud např. přehlížený politik se může na otázkách s rasovou tématikou rychle vyprofilovat, tak dostat svou osobu rychle do podvědomí lidí a médií.

a to je jen špička ledovce...

Zuzulinka
25. 01. 2012
Dát tip
zajímavá úvaha, početla jsem si, zamyslela se

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru