Ráno u zrcadla

Když jsem se probudil,

Stálas před zrcadlem a česala si vlasy

Tolik inspirující pohled na přeměnu krásy v ještě větší

Paprsky sotva vstalého slunce odrážely roj

hvězdiček na tvé hlavě

Hotelovým oknem příjemně ochlazoval

čerstvý letní vzduch

A tobě bylo první den šestadvacet

Hřeben si pohrával s nepokojnými pramínky

Ve snaze vnutit jim svými ostrými zoubky jakýsi řád

A pravidly svázat tisíce nespoutaných háďat vychutnávajících svou volnost

Zezadu jsem tě objal a mé rty se dotkly tvé šíje

Vášně jsme spoutat nedokázali

Ani ty ani já

Vždyť byly ještě roztoužené

Po noci plné očekávání a nenaplněných tužeb

Na city žádný hřeben vynalezen nebyl

Zvrátilas hlavu a přivřela oči

Veškeré krásy světa se vtěsnaly

Do bezrozměrnosti tohoto okamžiku

Toužili jsme po sobě všichni čtyři

My dva i naše obrazy v zrcadle

A všechno ostatní dávno ztratilo význam