Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zajícův rok

14. 02. 2012
19
23
3706
Autor
Diana

           Zajícův rok je další zdařilá novela, kterou se může pochlubit Arto Paasilinna, nejúspěšnější současný finský spisovatel.  Próza je členěna do 24 kapitol, z nichž každá by mohla existovat samostatně, jako povídka. Pokud jde o závažnost knížky, tvoří spíše protipól dílům, jakými jsou Nesmrtelnost Milana Kundery nebo Mistr a Markétka Michaila Bulgakova. Ale přesto - a možná právě proto - takových knih není nikdy dost. Čte se jedním dechem, s úsměvem na rtech a s pocitem nepopsatelné pohody. Opět boduje typický originální humor autora a čtenář získává nadhled nad příběhem čteným - i svým vlastním.

            Všechno začíná automobilovou nehodou, při které dojde ke zranění zajíce. Posádku auta tvoří dva lidé, cit.:

"Byli to redaktor a fotograf na služební cestě, dvě nešťastné, poněkud cynické bytosti. Blížili se střednímu věku a očekávání nezralého mládí se ne zcela, ba ani zdaleka nenaplnila. Oba byli ženáči, podvedení a zklamaní, oba měli zaděláno na žaludeční vředy a k jejich každodennímu životu patřily i četné další svízele".

            Redaktor Vatanen se vydá do lesa hledat zraněného zajíce, zatímco fotograf čeká, pak volá a nakonec odjede. Vatanen zajíčka najde, ošetří a už se ti dva od sebe neodloučí. Znechucen prázdnotou, hloupostí a jednotvárností práce pro bulvární časopis a životem v hlavním městě vůbec, rozhodne se Vatanen začít znovu. Bude v krásné přírodě, pracovat rukama, dělat užitečnou práci, která za ním bude vidět a bude žít pohromadě se zachráněným zajícem.

            A pak už čtenář bez dechu sleduje boj s lesním požárem, třese se o zajíce i Vatanena, když uváznou v močále nebo když je dokonce navštíví medvěd. Stejná, ne-li horší protivenství nastanou, když se v kraji odehrává vojenské cvičení vojáků prezenční služby nebo když přiletí vrtulníkem "papaláši" odstřelit medvěda.   

            Nelze neocenit vytrvalost a houževnatost, s jakou Vatanen usiluje o to, co pokládá za správné, co slíbil, co je třeba udělat. Až dojemná je jeho věrnost zvířátku, které je na něm závislé. V tom opět poznáváme autora, jeho všudypřítomnou laskavost a postoje jen zdánlivě nevážné a odlehčené .  

           Děj knihy zavede hrdinu až za hranice Finska a v důsledku toho i do vězení. Myslíte, že ho to odloučilo od zajíce? Tak poslyšte úryvek:

"Vatanen uspěl, až když napsal prezidentu republiky; dopis, přilepený na dno jídelní misky, propašoval za zdi vězení do závodu, kde se galvanovalo vězeňské nádobí, a dělník, který dopis našel, jej spolkl, večer ve své garsonce vykadil, usušil a vyžehlil, vložil do čisté obálky a o půlnoci za měsíčního svitu vhodil do schránky u prezidentského paláce, odkud byl dopis následujícího rána přesně v šest hodin s ostatní poštou doručen do prezidentské kanceláře.

 Od otevření dopisu do chvíle, kdy byl zajíc v proutěném koši přinesen do Vatanenovy cely, uplynula přesně hodina a deset minut. Když se Vatanena ptali, jak to zařídil, odpověděl, že o tom nechce mluvit, neboť se jedná o velice důvěrnou záležitost".

          Zdá se, že tímto happy-endem by mohl celý příběh končit. Ale správná novela se má dramaticky stupňovat až do překvapivého dějového zvratu  a do závěrečné pointy. A věřte mi, že Zajícův rok vás o tuto závěrečnou pointu nepřipraví.  


23 názorů

Kočkodan
30. 03. 2013
Dát tip
Prezident patrne vubec neví, ze ten dopis prosel strevy. V prípade Milose nemám zdání, zda i on dostane podobná psaní.

Robinia
03. 05. 2012
Dát tip
chci mít víc času na čtení!

A.H.
07. 03. 2012
Dát tip
Jde o lehčí literaturu, nicméně velice zábavnou. Navíc to není dlouhé čtení. Také doporučuji.

Diana
24. 02. 2012
Dát tip
Jéje, Vítku, abys nebyl zklamaný. Já si u té knížky krásně odpočinula a i to je přece potřeba, že? :-) Dík za návštěvu.

guy
24. 02. 2012
Dát tip
děkuji za tip, přidávám do seznamu toho, co chci ještě stihnout přečíst a vzhledem k tomu, že to doporučuješ Ty, tak to v tom seznamu zařazuji na preferenční pozici :-)

Diana
22. 02. 2012
Dát tip
Marvine, tahle už nebyla vánoční. Sehnala jsem si a přečetla od Paasalinny celkem šest knížek. Žádný strach, ty už recenzovat nebudu :-). Ale teď mám nový objev: Daniel Glattauer Dobrý proti severáku. Super román, složený z e-mailových zpráv!!! A je to výborný! Hluboký, vtipný, poučný...

jorel
18. 02. 2012
Dát tip
skvěle a poutavě napsaná minirecenze na knížku. Kdybych měl čas číst knížky pro zábavu, už bych se začetl. Až mě jednou bude chtít některý z čtenářů těchto řádků udělat radost, tahle knížka mi ji určitě udělá. +

A.H.
15. 02. 2012
Dát tip
Už se chystám na Autobus sebevrahů.

Diana
15. 02. 2012
Dát tip
Díky, Lydie, to je přesně ono! Perfektně dokresleno :-)

Diana
15. 02. 2012
Dát tip
Všem: Dík za návštěvu. Je mým nechvalným zvykem přečíst úplně všechno od autora, který mne "chytne". Paasilinnovi se to povedlo. Jeho humor, nadsázka, charakteristika postaviček a "týpků" mi prostě sedí. V žádném případě se nejedná o červenou knihovnu, jak soudí baaba. Nevšimli jste si, že červená knihovna je smrtelně vážná? Zde naopak je všechno podáno s humorem, Nevím, jak to autor dělá, přesto dociluje hlubokého čtenářského zážitku. Ocením další, i rozdílné názory, pokud jste něco od něj četli.

Diana
15. 02. 2012
Dát tip
Bjergoy - už jsem přečetla i Les oběšených lišek a teď mám Chlupatého sluhu pana faráře. Začíná to taky dobře :-)

koloušek
14. 02. 2012
Dát tip
Klidně by to mohl být i koloušek. Ale to by musel být velký koš.:-))T*

Alegna
14. 02. 2012
Dát tip
to je tak příjemá recenze, dobře podaná*

macecha
14. 02. 2012
Dát tip
Cesty pošty jsou opravdu zvláštní. Jen nechápu, jak je možné, že to bylo ještě k přečtení :) Vůbec se nedivím, že to Dianu sebralo .... :) T***

avox
14. 02. 2012
Dát tip
z každého slova je vidět, že tě dílo zaujalo a je milé, že ses rozdělila. Ale kruci, co ta závěrečná pointa? Kam to teď mám jít shánět? :-))

8hanka
14. 02. 2012
Dát tip
:)*

baaba
14. 02. 2012
Dát tip
Seveřani jsou tejkonc v módě, ale recenze mě moc nenavnadila. Mně to zní jak červená knihovna, no :c)

Kokrouč
14. 02. 2012
Dát tip
to vypadá tak dobře, až si to z toho nepřečtu

Diana
14. 02. 2012
Dát tip
A proč myslíš, že je to tu v plném znění? Mne to úplně sebralo :-)))

To bude asi kratochvilné čtení. Normální člověk by se zaradoval, jak lacino přišel k večeři... Finové jsou evidentně jiného naturelu. Zvláště mě zaujalo, jakými cestami je v tom kraji distrbuována diplomatická pošta.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru