Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vyhaslý oheň

11. 01. 2002

2018

Autor

zolli

MártymuV. Nemám to tady ve městě moc ráda...

Tohle město je proROK.

Slepý z vizí chemických brýlí

Z raket minaretů svolává k Ramadánu

kouřovými signály.

Pavoučí sítí silNIC

podél Bludiček osvětlení

Sunem se - krok sun krok

k píchačkám - turniketům země blátivé otupělosti.

V spěchu divokých kolčav a beználad hlemýždích domů.

Vítejte v šedi myších kožíšků!

Tohle město je rok od roku vyhaslejší

i přes pištění stále dokonalejších hadů železnic

Výlovy rybníků mají čím dál chudší kádě.

Hysterie…nepochybně jeho JEDINÉ silné kouzlo!

Drží mne v šachu na kočičí dlažbě

dlážděné sprostými nadávkami

Pivními vývratky sousedů.

Mám jen maják kovového sloupu

který stejně nikdy libě nezazní…

z rohu všeho pouličního šílenství.

Rezavý obelisk bez jména

Klepu se na něj každého západu

kdy v krvavém stenu obzoru

Hydra či Monstrum uždibuje kusy zapomenutého ráje.

Jsem vztyčená nad monument Větrušských rozvalin.

Se Strašáky rozpadu v předměstích

Protančím s Tlupou řvoucích primátů.

Však Primátoři uplacení odleskem pokladů

plánují další Černé díry..

A nekonečné moře placů na párKING!

A nekonečnost panelů…

A konečně (konec konců co nadělám)

srdce města hlodá pod nápisem Mír

To se vypařuje další vozík z Marie.

Marně sténá otřesená kaple

Vždyť dole a i v dole se stále střílí.

Ona první hází kamenem!

Tak ospale a znuděně a chladně líbá mé prorezavělé město.

Zolli, neviem, čo ťa viedlo - dôvodov je viac než dosť. A všetci - v mestách, kde prichádzame o totožnosť... tí, čo sa bránia, sú šediví... "S davom sa zmieriť nedá." - kričia a vyzerajú tragikomicky, lebo strielajú do úzkeho čierneho kolieska v strede, ktoré iní nevidia.

Bacil

14. 01. 2002

Dát tip

No jo... to Ti nezávidím. Na druhé straně - Brno má sice své historické jádro, kde rypadla nejsou, ale zato tam stavební lobby navzdory názorům Útvaru hlavního architekta prosazuje naprosté hrůzy. A různé menší i větší fabričky, i když ne chemičky, pořád straší jen kousek od centra, a mezi nimi čtvrtě z rozpadajících se pavlačáků - ty zachovalejší miluju, protože mají atmosféru, těch v rozkladu se bojím, že jednou někomu spadnou na hlavu. Uznávám, že Ústí je na tom nejspíš ještě hůř, ale ono to nikde není pohádkově dokonalé... To já jen tak, jako že nemáš co závidět :-)

zolli

13. 01. 2002

Dát tip

No víš, Bacilku, jsme zvláštní město. V centru lom na kámen a asi milion parkovišť na placech, které totalitní režim vystřílel do vzduchu, ale už pak nebylo na stavbu nových domů. Na druhé straně centra města velikánská chemická fabrika. A nad celým tím podivným seskupením trčí do výše trosky dřívější výletní restaurace..jedné z bývalých dominant města..Větruše. A má ulice je také podivnost sama.....ale asi je stejně ujetá jako já a proto tady žiji, sice s mírným odporem, ale na bídu zdejších paneláků, mám oázu starého domu. Ta má je jedna z mála ulic, kde ještě drkotáš po starém kostkovaném dláždění. Na rohu stojí starý zrazivělý sloup, který si snad jednou budu muset odstěhovat sebou, protože ho miluju.....není na něm nic, ale je úžasný (asi jen pro mne). No a když se takhle nad ústeckým obzorem šeří a slunko jde spát v šarlatu, tak tam můžeš krom siluety Milešovky zahlédnout ještě několik obrysů starých rypadel, trochu připomínají bájné nestvůry.