Brána života...

Půlkruh vykrojila branka
z našeho století
když líbat chtěls má žízní suchá ústa
a přál si se mnou přes noc venku zůstat

škádlilo nás pokušení čarování zkusit
až měsíc vyjde potřetí
nedočkavostí se třásli víc, než chladem
pak rozdávali jsme si pusy
hluboké jak studny plné živé vody
a předbíhali čas jak o závody
k medailím pro vítěze…

Oseto, sklizeno, pole leží ladem
ke křížku každý sám, žádný spěch

tvé srdce zamčeno
a brána v řetězech…