Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

sedíme stále vedľa seba

27. 04. 2012
9
7
1207
Autor
.dunaj.

grafomanická

 
Sedíme stále  vedľa seba


číry svet zo skla
sú cesty vždy pred nami 
vyrezané  farby a polia
 načarbané rukou zhora

žlté
          zelené
                       modré
                                        štvorce
 
žilyčo vedú krížom
ako cesty do kraja
a o chvíľu neskôr  
                         rýchly  západ slnka.
             
                       v ktorom sme tak trochu
  iní  ľudia 
       
 zdá sakeď  pozeráš na okraj 
                         a  na mňa
                                 a okolo v tlakustúpajú veci
mestá a dni 
igelity z filmu a ty
mávaš rukami za sklom 
nášho auta
 
 držím správny smer a ďalej
                 su len tvary
      trochu smútku radosti a smútku a radosti...a znova ..
      kdesi na trase
      alebo vedľa veľa smrti veľa život veľa dážďa a voda
                            a ďalšie mestá 
                                                 na ceste                                                         
ktorú meriaš  na náš čas
a slová 
              a nekonečné dni do rána 
                         čo bolia a boli
 presne vo svoj čas
            v ktorom 
stále sedíme  sklom auta
                 vedľa samých  seba.
 
 
 
 
 
                    

7 názorů

KILL11
07. 02. 2013
Dát tip

méně popisu a více emocí. Popis ubírá hloubce, je to škoda. Často se v básních opakuješ s "máváním rukou, zdviháním rukou, letem, křídlami". Ta poslední, cos napsal je dobrá, ale není možný se k ní vyjádřit.


a ještě zajímavá věc, když jsem klinul na tvůj profil - celou dobu jsem měl pocit, že z básně promlouvá žena. - asi proto jsem použil tvar "spolujezdec". - nevím, jestli je to tím, že jsem zvyklý číst slovenštinu víc od autorek. :) - asi ne. ten hlas je fakt v mých uších ženský.

není to grafomanie. některá místa svou jednoduchostí až okouzlí: "rýchly západ slnka. / kým sme chvíľu iní / ľudia"; nebo vzápětí: "a okolo v tlaku / stúpajú veci mestá a dni / [...] /nášho auta"; - obraznost v básni je sice jakoby nevzrušivá, nevýrazná, ale výborně posloužila, nikam se necpe, takže ani symbolika "jízdy - životní cesty" nepůsobí vtíravě, a nejeden motiv v ní ožil. - možná až k závěru, kde nastoupí těžká slova (smrt, život, čas), a ještě spíš jen v poslední strofě, se verše rozpovídají nad míru. ale ta uvolněná vlna, která prochází celým textem je snad pobere. - hned při prvním čtení na mě z té situace něco přešlo a něco si odnáším. pro mě to je dobré znamení. (tvůj spolujezdec by z toho mohl mít radost) *

marcela.m.
28. 04. 2012
Dát tip
výborná báseň..T

marcela.m.
28. 04. 2012
Dát tip
výborná báseň..T

Deepness
28. 04. 2012
Dát tip
Prológ je výstižný

Petr.II
28. 04. 2012
Dát tip
*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru