Kyber pásmo

Svět se změnil, posunul  dopředu  ku zkáze,

Náboženství přestalo existovat a kostely byly strženy,

Svatá voda vylita do řeky a řeka odnesla vše pryč…

Dál, mnohem dál než do moře, které dávno vyschlo.

Veškeré modly lidstva byly zničeny a svrženy,

Nyní všichni věří jen v dobro.

Ulice plné špíny a lidí, kteří nespí,

Sny se také vytratily, zmizely ze dne na den,

Velké elektronické tabule neustále svítí,

Není rozdílu mezi dnem a nocí,

Nikdo už nemá sepnuté ruce,

Nikdo nevzhlíží k nebi,

Bohové nás opustili, nejméně před deseti lety.

Ďáblové ovšem přežívají, přežívají v nás,

Mají malé krásné místečko hluboko v našem srdci,

Vysmívají se nám, když se snažíme najít lepší stránky v knize života,

Našeptávají nám a vyprávějí o smrti, která nás čeká,

Čeká nás země bez slunce a vody, země plná křížů a bolesti,

Vězni ve světě, který jsme si vymysleli, kvůli morálnímu zázemí našich duší,

Stvořena jen pro nás…

Láska tu byla a v některých domech zůstává,

Doufejme, že sílí a jednou se stane spásou všech, kteří v ní věří,

Jen málo naděje je v tomto městě,

Jen malá hrstka snílku ještě sní, o zítřku a vykoupení,

Jen pár vyvolených chce bojovat za staré časy.

Tolik odsouzených zde bloudí a tolik jich sedí v cele,

Všichni jsme vinni a všichni soudíme druhé, ne sebe,

Odsoudili jsme lepší polovinu a tu horší nechali žít v kanalizační síti,

Avšak trest žití se vznáší nad námi všemi,

Jsme všichni vinni…

Osud byl nelítostný k nám i jiným,

Ocel a železo postavilo nový svět, studený a chladný,

Naučili jsme se objímat asfaltové cesty, které nás vedou dál,

Budoucnost, už se odehrála a opustila vše a všechny,

Alkohol se stal východiskem všeho a ničeho,

Zvykneme si, vždy jsme si zvykli…