Jim Morrison; An American Prayer

Americká modlitba

Víš o hřejivém životě pod hvězdami?

Víš, že existujeme?

Zapomněl jsi klíč od svého Království?

Už jsi se narodil, žiješ?

Musíme znovuobjevit bohy, všechny mýty věků

Oslavit symboly z pravěkých lesů

(Už jste zapomněli ponaučení

z dávné války?)

Potřebujeme věk zlaté kopulace

Otcové se chechtají na stromech v lese

Naše matka je mrtvá v moři

Víš, že nás klidní admirálové vedou na smrt,

že tlustí, pomalí generálové jsou posedlí mladou krví

Víš, že nám vládne televize

Měsíc je suchokrevná bestie

Guerillové skupiny se ve velkém počtu prodírají zelenou vinnou révou

a shomažďují k válce nevinné pastevce, kteří v ní žemřou

Ó velký stvořiteli jsoucna,

daruj nám ještě jednu hodinu, abychom předvedli své umění

a zdokonalili své životy

Moli a ateisté jsou dvojnásob božští a umírají

Žijeme, umíráme

a smrtí to nekončí

Cestujeme dál do noční můry

Držíme se života, našeho vášnivého květu

Zoufale se držíme kund a čuráků

Po potlesku jsme získali naši konečnou vizi

Kolumbova třísla se naplnila zelenou smrtí

(Dotkl jsem se jejího stehna a smrt se usmála)

Shromáždili jsme se v tomto prastarém a šíleném divadle

Abychom rozmnožili naši touhu po životě a vyhnuli se moudrosti, která naplnila ulice

Stodoly se strhávájí

Okna zůstávají

a jediný ze všech

Se má k tanci a zachraňuje nás

S božskými, posměšnými slovy

Hudba rozžíhá temperament

(Když se skuteční Královi vrazi mohou volně toulat,

1000 kouzelníků povstane v zemi)

Kde jsou hostiny, které nám byly přislíbeny

Kde je víno,

nové víno (Umírání na vinici)

skrytý výsměch

nám dává hodinu na kouzlení

My z purpurové rukavice

My z letu špačka a sametové hodiny

My z arabského rodu rozkoše

My ze sluneční klenby a noci

Dej nám víru

Věřit

Noc touhy

Dej nám důvěru v

Noc

Dej barvy

sto odstínů

bohatou Mandalu

mně i sobě

A pro svůj hedvábný,

polštářový dům

hlavu, moudrost

a postel

Sužující dopuštění

Skrytý výsměch

si tě vynutily

Věřili jsme

v dobré, staré časy

Stále dostáváme něco

po troškách

Věci Laskávé

I nefér zamračení

Zapomeň a nech to plavat

Věděl jsi, že svoboda existuje ve školní knize

Věděl jsi, že blázni řídí naše vězení

V káznici, na galejích

v bílém svobodném, protestantském

Víru

Zbrkle usedáme na okraj nudy

Saháme po smrti na konci svíčky

Hledáme něco

Co už nás našlo

Můžeme si vymyslet naše vlastní království,

velké purpurové trůny, ta křesla chtíče

a musíme milovat v rezavých postelích

Ocelové dveře se zamykají za křiku vězňů

a reprodukovaná hudba, AM, kolébá jejich sny

Pýcha žádného černocha nepozdvihne trámy,

zatímco uštěpační andělé stále něco prosívají

Co zdá se býti koláží střelného prachu

vyryté na čelech zdí důvěry

To je právě to vězení pro ty, kdo musí

ráno vstávat a bojovat za takové

nepotřebné zvyky

zatímco dívky pláčou

pyšní se nouzí a špulí ústa

blouznění pro šílený štáb

Páni, Jsem nemocný z pochybností

Žít ve světle nějakého

Jihu

Kruté závazky

Sluhové mají moc

milovníci psů a jejich zlé ženy

přetahují ubohé deky přes

naše námořníky

(a kde jsi byl v naší slabé hodince)

Dojil jsi svůj knír?

nebo jsi brousil květinu?

Jsem nemocný z těch kyselých obličejů

Zírají na mě z televize

Vypnout. Chi mít růže

ve svém zahradním altánku; kopat?

Královská nemluvňata, rubíny

musí teď nahradit potracené

Cizince v bahně

Tito mutanti jsou krvavým jídlem

pro rostlinu, která byla zorána

Čekají, aby nás vzali do odloučené zahrady

Víš, jak bledá, svévolná a plná napětí

přichází smrt v onu podivnou hodinu

neohlášená, naplánovaná,

jako když vystrašíš příliš přátelského hosta, kterého jsi vzal do postele

Smrt z nás všech činí anděly a dává nám křídla

kde jsme měli ramena hladká jako havraní drápy

Už žádné peníze, ani maškarní kostým

Toto Království se zdá daleko nejlepší

až do té doby, než jeho druhá tvář odhalí incest

a neposlušnost vůči zeleninovému zákonu

Nepůjdu

Dávám přednost hostině s přáteli

Než obří rodině