Rozrazit

„Já nesloužím Zlu. Já jsem Zlo !“

Armus

Rozrazit

probudil se !

poskakuju na chodbě u zubaře bez trička

a předvádím recepční zbytky svých spálenin

dready mi vlají kolem hlavy

na krku nezdravě naběhlá žíla z posledního sebedestruktivního trekingu

směje se

bavíme se o horoskopech

blíženci jsou prý nestálí a talentovaní

vrčím uvnitř

a navenek ze sebe chrlím záplavu rádobyvtipnejch hlášek

oči jí zaří

důvěřivě se na mě dívá

v mé hlavě

zelená pracka s nabroušenými drápy třískne o mříže

až lítají jiskry

dotkne se mojí ruky

když mi vrací drobný

démon se vykloní skrz klec a zhrublým jazykem je sbírá

pohled žlutých zornic jí svlíká džíny

serve spodní prádlo

dívčí tělo

jsem hladový !

dál povídá něco

co už neslyším

ale pořád odpovídám

řev v hlavě

další rána tlapou do mříží

až se zámky rozlítnou jako by to byly dětský pouta

ocelový tesáky se zakusují do železa

nozdry vtáhnou její parfém

feromony

scanner jede na plnej výkon

tak jak

přítel a nebo nabíječ ?

záleží na tom ?

přes obojí jsme už prošli

ne!

on prošel

žhnoucí dech taví kov

nesmím nikomu ublížit !

zajímalo někdy někoho zda neublížil tobě ?

jazyk se obtáčí kolem krku a ocas vklouzne do kalhotek

řev odplaty

usmívám se a obtahuju nátělník kolem těla

další zámek ulítnul pod úderem tlapy

beru si účet a vybíhám na ulici

je to dobrý

sem půjdu zpátky až za dva měsíce

ale co ulice

hospody

práce

pokladní v Albertu

kamarádky

řev v hlavě

že ani neslyším tramvaje

jsem hladový !

hlava vypáčí poslední zámek

klec se sesype

je venku

prosím !

mladé dívky

opevněte své domy

zabedněte okna

zapalte kruhové ohně

postavte stráže

přitiskněte se pevněji

k přítelům

k nabíječům

sevřete ruce

svatou knihu pod hlavu

Azazel přichází …

chci vám říct ještě jednu …

ARGH !