K "Anders Breivik je psychotik" 1

Tento text jsem zde publikoval 1. 12. 2011 a před nějakou dobou jsem ho omylem- ,když jsem se snažil své texty nějak uspořádat- smazal. Vymazal jsem tak diskuzi pod textem, což mě mrzí. Teď ho uveřejňuju znovu 1. proto, že není až tak špatný a 2. proto, že jeden můj nový text na tento odkazuje.

K „Anders Breivik je psychotik“ 1

 

K masové vraždě, kterou spáchal 22. 7. Anders Breivik se vyjádřilo mnoho českých psychiatrů. Všichni se tehdy shodli, že Anders Breivik není duševně nemocný. Na stránkách MF se tehdy pan psychiatr Radimský vyjádřil s jednoznačností pro psychiatry příznačnou: "Kdyby byl Breivik duševně nemocný, jen těžko by si mohl všechno tak dobře promyslet a zorganizovat.“

Tehdy jsem poslal do redakce Mladé Fronty tento komentář:

 "Kdyby byl Breivik duševně nemocný, jen těžko by si mohl všechno tak dobře promyslet a zorganizovat", řekl ředitel psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích Marek Radimský.

Pan psychiatr zde mluví o "duševní nemoci" jako o a) jakési epilepsii nebo Alzheimerově chorobě podobné entitě, která způsobuje, že nemocný není schopen přemýšlet a organizovat. Je "duševní nemoc" takovouto entitou? Ne. V případě VŠECH "duševních nemocí" (např. schizofrenie, poruchy s trvalými bludy) není známa entita, která by způsobovala údajné symptomy "duševní nemoci".

Nebo mluví o "duševní nemoci" jako o b) handicapu v oblasti přemýšlení a organizování. Je "duševní nemoc" takový handicap? Ne. ŽÁDNÁ "duševní nemoc" se nediagnostikuje na základě jakéhokoliv handicapu odhalitelného testem.

 Výrok pana psychiatra tedy nemůžeme chápat: "Kdyby v těle pana Breivika byla nějaká entita (kterou my označujeme jako duševní chorobu) nemohl by, ani: "Kdyby pan Breivik měl nějaký handicap (který my označujeme jako symptom duševní choroby) nemohl by, ale: " My psychiatři jsme se dohodli, že zločince, kteří si svůj zločin dobře naplánovali, nebudeme označovat za duševně nemocné."

 Pan psychiatr zde mluví o psychiatry odhlasovaných kritériích pro "diagnózu", o psychiatrické politice, o ničem hmotném nebo testovatelném. O ničem.

Tento komentář nebyl otištěn.

Uplynuly čtyři měsíce. Norští psychiatři „u Anderse Breivika diagnostikovali duševní poruchu v pravém slova smyslu. Určili u něj psychózu typu paranoidní schizofrenie, s níž v evropské tradici souvisí vymizení rozpoznávacích a ovládacích schopností a tedy nepříčetnost.“

Pan psycholog Hubálek ale s norskými psychiatry nesouhlasí a na stránkách MF píše: „Domnívám se, že psychotik by nevytvořil tak konzistentní a přes veškerou odpornost nerozporuplný text“ (tím myslí Breivikův A European Declaration of Independence) „a nebyl by schopen tak složité, mnohaleté, utajené, logisticky náročné přípravy.“

Norští psychiatři vyšetřovali pana Breivika čtyři měsíce. Pan psycholog Hubálek si svůj názor utvořil krátce po masakru podle tiskových zpráv o jeho přípravě a průběhu a podle Breivikových textů. S panem Breivikem se nikdy nesetkal. O hodnotě čtyřměsíční práce norských psychiatrů (o hodnotě „nejobsáhlejší zprávy v poválečné historii norské forenzní psychiatrie“) tedy zjevně moc vysoké mínění nemá…

Pan psycholog Hubálek nemá o hodnotě posudku norských forenzních psychiatrů valné mínění a stojí si za svým červnovým názorem. I já nemám o hodnotě posudku norských forenzních psychiatrů valné mínění a stojím si za SVÝM červnovým názorem. Též nemám valné mínění o panu psychologovi Hubálkovi.

Pan psycholog Hubálek totiž říká to samé co pan psychiatr Radimský. Můj argument proti panu psychiatrovi Radimskému proto nemusím měnit.

Dle pana psychologa Hubálka by „psychotik“ „nevytvořil“ a „nebyl by schopen“. Dle pana Hubálka je „psychotik“ někdo handicapovaný. (nemůže) K tomu tolik: Ani jedna z „duševních nemocí“ (tedy ani „psychóza“) nepopisuje nějakou nemohoucnost, nějaký handicap ať už kognitivní či tělesný. Na rozdíl od ostatních nemocí. (je jedno jestli těmto ostatním nemocem říkáme nemoci tělesné, nepsychiatrické či skutečné)

 Tělesné nemoci JSOU handicapy. Člověk (jiné zvíře, rostlina, houba), který má skutečnou (tělesnou) chorobu je handicapovaný.

 Za TĚLESNĚ nemocného je člověk označen, pokud je NEMOHOUCÍ. Pokud není schopen vykonat to, co by vykonat MOHL.

Za DUŠEVNĚ nemocného je člověk označen, pokud je NEMORÁLNÍ. Pokud nedělá to, co by dělat MĚL.

Psychiatři mluví o některých lidech, jako by tito byli handicapovaní, říkají o nich: „neví co je v jeho zájmu“, „postrádá náhled na svou nemoc“, „je nebezpečný sobě i ostatním“. Psychiatři o některých lidech prohlašují, že je nutné s nimi jednat jako s nesvéprávnými, protože jejich nemoc je učinila nesvéprávnými.

 Psychiatři ale přítomnost takového handicapu (protože co jiného než handicap je podstatou každé nesvéprávnosti) neumí dokázat. Neumí si ho ani představit.

Soudce nepošle do vězení nevinného ani nezprostí zločince viny poté, co forenzní psychiatr nějakým testem odhalí přítomnost nějakého handicapu. Soudce pošle do vězení nevinného a zprostí zločince viny poté, co mu psychiatr sdělí, že dotyčný je „duševně nemocný“ a že „nevěděl, co dělá“ respektive „je nebezpečný sobě a svému okolí“.

Jak dospívá psychiatr k takovýmto závěrům? Na základě NIČEHO KVANTIFIKOVATELNÉHO. Jak potom může psychiatr někoho označit za handicapovaného? Každý handicap je přece z podstaty věci kvantifikovatelný.

To je právě to. Psychiatři sice rádi zacházejí se svými „pacienty“ jako s malými dětmi ale vůbec necítí potřebu tento údajný handicap svých „pacientů“ nějak vysvětlit a dokázat. V učebnicích psychiatrie není ani zmínka o nějakém testu nějaké schopnosti, kterým by bylo možné odhalit, že člověk má nějakou „duševní nemoc“.

Když psychiatři chtějí někoho násilně hospitalizovat, měli by správně říct (soudci): Tento člověk není schopen vykonat takový a takový úkon, tedy je nesvéprávný a my proto nemusíme respektovat jeho vůli.  Psychiatři ale řeknou: Tento člověk trpí závažnou duševní nemocí… atd.

Koncept duševní nemoci už je takový, že duševní nemoc sice člověka činí nesvéprávným (psychiatři to tvrdí), ale NIJAK HO NEHANDICAPUJE.(psychiatři nedovedou dokázat opak)

Pro psychiatry má takový koncept „nemoci jako jakékoliv jiné nemoci“ tu výhodu, že „duševně nemocný“ se „diagnóze“ nemůže bránit. Když psychiatrům řekne: „Otestujte si mě a uvidíte, že nejsem duševně nemocný“, nebude mu to nic platné. Přítomnost duševní nemoci totiž nelze odhalit testem. (ani nijak jinak) Pokud psychiatr někoho CHCE označit za „duševně nemocného“, tak ho za „duševně nemocného“ označí a nikdo mu NEDOKÁŽE, že nemá pravdu.

Nedokáže, ale může mít námitky. Psychiatr neoznačí za „duševně nemocného“ člověka, který má hodně přátel či společenské postavení. Takové lidi bude někdo postrádat. Psychiatři označují za „duševně nemocné“ jenom lidi, na kterých nikomu nezáleží. Jako je Anders Breivik.

Na čem tedy zakládá pan psycholog Hubálek své tvrzení, že „psychotik“ „není schopen“ něčeho. No, na ničem. Neexistuje žádná kvalita „psychotik“, která automaticky znamená kvalitu „není schopen“. A neexistuje žádná kvalita „není schopen“, která znamená diagnózu „psychotik“.

Pan psycholog je prostě přesvědčen, že zločinec, který si svůj zločin dobře naplánoval, by neměl být označen za „psychotika“, že tato „diagnóza“ by měla být vyhrazena pro zmatenější jedince.

Pan psycholog říká vlastně toto: Myslel jsem si, že jsme si my, psychiatři a psychologové, odhlasovali jiná pravidla. Nemůžeme přece říkat „nevěděl, co dělá atd.“ o člověku, který si svůj čin léta plánoval a potom zcela chladnokrevně provedl. Tohle nám přece veřejnost neuvěří. Riskujeme!

Pan psycholog mluví, stejně jako pan psychiatr Radimský o psychiatry odhlasovaných kritériích pro diagnózu, o psychiatrické politice.

Mluví o ní a kritizuje jí: Tohle se veřejnosti líbit nebude, tohle nám veřejnost neuvěří, tohle by nám taky mohlo zlomit vaz.

Já věřím, že lež „psychotik Breivik“ se ne většině, ale MNOHA lidem líbit nebude, já doufám, že CELÁ veřejnost této verzi neuvěří a doufám, že „kauza Breivik“ psychiatrii v očích veřejnosti poškodí. Bylo by fajn, kdyby si co nejvíc lidí teď uvědomilo, že ten nesmysl je prostě nesmysl.

Též mě zajímá, zda a co napíše o „psychotiku Breivikovi“ na svém webu http://www.szasz.com/ Thomas Szasz.

Ve světle této další z nespočtu nehorázných psychiatrických lží se můžou zdát Szaszovy myšlenky ještě jasnější a samozřejmější a jeho knihy ještě čtivější, naléhavější a potřebnější než…včera.      

1. 12. 2011

---