Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+12 neviditelných
Vinen!
datum / id12.09.2012 / 415572Vytisknout |
autortakjinak
kategorieMiniatury prozaické
témaPsychologické
zobrazeno1000x
počet tipů10
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Vinen!

 

Vinen!

 

            Kouřil cigaretu a pomalu, něžně hladil zrzavé kotě po hřbetě. Uvažoval, kde se tu asi vzalo. Bylo teplo, konečně, po dlouhé zimě a věčném přítmí vyšlo slunce vysoko na oblohu a příjemně hřálo. Odněkud z dálky slyšel zurčení vody. Věděl, že je to voda tekoucí okapem ze střechy, kde roztávaly posední zbytky sněhu, ale před očima viděl rychle tekoucí horskou bystřinu. Rozhlédl se, všude kolem postávali muži, kouřili a nastavovali tvář slunci. Nepamatoval si, kdy viděl naposledy tak poklidný a tichý výjev. Alespoň na pár chvil se zbavil toho vzteku, skoro se jím zalykal. Najednou uslyšel nezřetelný křik dozorce.

Drobné narušení všeobecného poklidu stačilo, aby se obraz pokazil. Vězni se začali navzájem bavit, šum vody najednou nebyl slyšet a kotě uteklo. Okamžitě ho zavalila vlna vzteku. Nepatří sem! On ne. On byl nevinný, neudělal nic špatného, ale přesto tu bude muset hnít do konce života. Spravedlnost, kterou celý život ctil, mu sama zasadila ránu do zad. Věřil v ní, žil pro ni, ale poznal, že je přívětivá jen k někomu a ten dotyčný není zpravidla ani nevinný. Nevinný jako on.

Sedl si na studenou, trochu mokrou lavičku a zapálil si další cigaretu, aniž by pořádně típl tu první. Třásly se mu ruce, ale nemohl to zastavit, k tomu neustále rychle klepal pravou nohou, jakoby byl nervózní, ale kromě vzteku necítil vůbec nic. Nebyl nervózní! Ostatní vězni se ho stranili. Nevadilo mu to a vlastně i to vítal. Neměl chuť se s těmi kriminálníky vybavovat. Všichni do jednoho to byli sprostí primitivové, vyvrhelové a ubožáci. Považovali ho za šílence a jakákoli zmínka o tom, ho dováděla k zuřivosti. Nebyl blázen, ani úchyl. Byl zcela příčetný! Má to potvrzené i od soudu.

Malé kotě vykouklo zpoza rohu, chvíli pozorovalo odsouzence, pak si sedlo a začalo si neobratně olizovat přední tlapky.

„Či čí…,“ zavolal na kotě a pomalounku zahýbal nohou, aby rozhoupal visící tkaničku u boty. Kotě zpočátku jen nedůvěřivě kulilo namodralé oči, ale po chvilce se začalo pomalu sunout kupředu. Zvolna mávalo ocasem a pozorovalo houpající se tkaničku. Vězeň se pomalu usmál a nepřestával kotě lákat blíž. Konečně se podařilo dostat jej dostatečně blízko, aby si jej mohl vzít do náruče. Bylo droboučké a mělo huňatý, jemný kožich. Držel si kotě na prsou a něžně jej hladil, ale kotěti se nezvyklé sevření nelíbilo a snažilo se z náruče vyprostit. Vězeň to nesl s velkou nelibostí.

„Ale no ták, drobečku..,“ snažil se kotě uklidnit, ale v jeho hlase byl cítit vztek, znělo to spíše jako vrčení. Kotě bylo vyděšené čím dál tím víc. Škrábalo a vyděšeně mňoukalo. Sevření  ale nepovolovalo, naopak, tlak byl neustále silnější. Ozvalo se ostré, zoufalé zamňouknutí.

Odsouzený seděl na lavičce, tvář vystavenou paprskům slunce a na prsou choval zrzavé kotě, kterému z tlamičky tekl slabý pramínek krve.

„Jsem nevinný, drobečku. Všechno je to podvod a svinstvo…,“ šeptal plačtivě a něžně hladil vychládající tělíčko, na které dopadaly velké slané slzy.

 

                                                                                              L.M.  12.9. 2012

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

15.11.2012 14:24:35Edvin1

Ano, Steinbeck, ale někde bylo něco i o lásce a mordu... Ale to není důležité.

Mezitím jsem Ti napsal něco k jiné Tvé povídce. Fakt mě sebrala! Mrkni se tam.

15.11.2012 14:14:10takjinak

Děkuji Edvine, máš pravdu ty i Rášek... polepším se. Vlastně se na to vrhnu už večer. Znám se, pořád bych to odkládala a skutek utek...

Můj příběh Ti možná připomněl O myších a lidech od Steibecka... jediný rozdíl je, že můj vězeň kotě neudusil z lásky ale ze vzteku, že nebylo po jeho...

15.11.2012 13:45:26Edvin1

Chyba, takjinak! Je třeba, abys se dle Ráškova i mého názoru k textu vrátila a opravila to, o čem si myslíš, že Ti bylo vytčeno právem. Při psaní nového textu už si ty pokyny nebudeš ani zdaleka všecky pamatovat. Já vím, škrtání v "našem drahém textu" bolí, ale patří to k základním dovednostem autora. Jen si v internetu pohledej, co na to téma říká světoznámý Steven King! Ten tužku ke škrtání považuje za nejdůležitější "nářadí" ve své spisovatelské "dílně". (Škrtá hlavně přídavná jména.)

Rášek je solidní kritička a vyplácí se poslechnout ji. Ihned.

K textu: Pokládám jej jako celek za zdařilý, i když příběh o člověku, co z lásky udusil zvířátko, jsem už někde četl. Bohužel, bylo to v nějakém sešitku od Svědků Jehovových. Jsem však přesvědčen, že se svými schopnostmi - pokud se do toho zakousneš - ještě napíšeš velice dobré, originální texty.

P.S. A oprav si, prosím, chybky: Kotě - "je", nebo nově "ho". "Věřil v ni", ne "v ní" (to by musel být uvnitř a tam věřit :-) ), "je nevinný", ne "byl" (tím "byl" naznačuješ, že teď už sedí právem), "jako by byl nervózní", "to i" místo "i to", "zmínka o tom ho" - bez čárky.

 

18.09.2012 09:46:53takjinak
Moc děkuji Ráško, dám si na to příště pozor (bylo, ale a podobně...).
U mě je problém a chyba, že mi dlouho trvá, než se k povídkám vrátím a upravím je (Zbavím přebytečných slov)... asi s tím budu muset něco udělat :-)
Ještě jednou děkuji za podnětnou kritiku. Snad, až se příště dostaneš na nějakou mou povídku, budeš více oblažena a nebudou Tě rušit slohové nedostatky:-)
18.09.2012 09:32:03Rášek
Spíš ti napíšu něco k tomu slohu :o) (než k těm výhradám). Ber to jako názor jednoho čtenáře...

Seškrtat! :o)
"... pomalu, něžně hladil zrzavé kotě po hřbetě... " - něžně nebývá rychle a "po hřbetě" není důležité.
"... Bylo teplo, konečně, po dlouhé zimě a věčném přítmí vyšlo slunce vysoko na oblohu a příjemně hřálo... " - "bylo" - tohle slůvko se dá použít vždy, když tě jiné nenapadne. Jakmile se používá moc, působí to dojmem, že nemáš příliš velkou slovní zásobu. Ta věta říká, že sluníčko příjemně hřálo, takže nejspíš bylo teplo (není nutné to extra psát). A po přítmí bych dala čárku, protože "po dlouhé zimě a věčném přítmí" je vsuvka.
- opakování slov (kouřil, slunce, byl, poklid, najednou, vztek, ...)
- velmi časté použivání spojky "ale"; je to samý rozpor :o)
"... Alespoň na pár chvil se zbavil toho vzteku, skoro se jím zalykal... " tohle zní divně. Pomohlo by možná nahradit čárku středníkem. Ta druhá věta je spíš poznámka, než rozvití té první.
"... Spravedlnost, kterou celý život ctil, mu sama zasadila ránu do zad. Věřil v ní, žil pro ni, ale poznal, že je přívětivá jen k někomu a ten dotyčný není zpravidla ani nevinný. Nevinný jako on... " - tohle už je hodně patetické a navozuje to dojem, že je skutečně nevinný a je to nespravedlivé. Není z toho znát, že to tak jen cítí, že to není křivda (což vyplývá dál).
- odstavec začínající "Sedl si na studenou... " je takový zmatený, neuhlazený. A zase zbytečné zdvojování informací. V jedné větě vysvětlíš, že nebyl nervozní a pak to ještě dáš do samostatné věty, ale ta následující na to moc nenavazuje, nepracuje s tím.
- část popisující "vraždu" je dobře napsaná (teda až na "byl", "ale" atd.) - pěkně to graduje.
- závěr se mi zase už moc nelíbí, je ukecaný. "... „Jsem nevinný, drobečku. Všechno je to podvod a svinstvo…,“ šeptal plačtivě a něžně hladil vychládající tělíčko, na které dopadaly velké slané slzy... " - "drobečku" mi tam nesedne, to už je moc. Jednak si myslím, že tak rychle to tělo nevychládá, ale to není důležité, to nevadí, ale ty dopadající slzy... Podle mě stačí, že šeptal plačtivě.

Celkově se mi líbilo, jak jsi navodila poklidnou atmosféru a do toho bez konkrétních údajů popsala tragedii.
17.09.2012 12:53:02takjinak
Děkuji Ráško, byla bych ráda, kdybys mi napsala něco k těm výhradám, ať se poučím :-)
17.09.2012 12:32:29Rášek
Teda... ke slohu bych měla dost výhrad, ale celkový dojem je velmi silný!
15.09.2012 09:53:23takjinak
Děkuji Ostrichu, od Tebe mě pochvala velmi těší...
15.09.2012 09:34:07Ostrich
Povedlo se...
14.09.2012 20:46:53takjinak
Děkuji za milá slova Tobšo...

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.