Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pozitivum negativity

04. 10. 2012
0
0
550
Autor
Dája

 

Utápět se v minulosti, zapomínat na to hezké,

jednou přijde pochopení, 

že to vlatně není těžké.

Nic si z toho nedělat, tohleto je to normální,

je na tobě jak to vnímáš, co je tvojí prioritou,

lepší chodit s úsměvem a rozdávat ho kolem sebe,

protože to stěstí přijde, 

tak se hlavně neschovávej, ono si tě jednou najde,

sám si kradeš tyhle šance, tím že sobě nevěříš,

otevírej svoje ruce, lidem cotěpotřebují,

určitě se párkrát spálíš, ale sám pak posoudíš,

co tu roste pro tebe, a co je cizí pole,

na tobě je tahle škola,jak tě bude tohle bolet,

zatnout zuby,držet krok a tisíckrát se rozhlížet,

směrovat to s pozitivem negativa přehlížet.

 

Přestát se bát talentu a obout správně obě boty,

nikdo ti to nepřekazí, jediný to můžeš být TY.

Když už ale míříš správně,ujasňuješ priority,

věřím,že to všichni zvládnem,

spolu si jdem pro pocity,

které umí kouzlit úsměv, v duši spoustu hrdosti,

s novým dnem už zapomínat na tehdejší hlouposti,

Po čase si uvědomit,že je život vlastně dar,

kdyby si ho neměl žít, všichni by ti řekli zdar,

vůbec  bys už tady nestál, 

střechu by ti nikdo nedal,

abys to zas všechno posral, 

tohle by si málo kdo přál.

Nepřejí ti všichni štěstí, chce to tvrdě bojovat,

začátky jsou všechny těžké,

chce to hlavně sledovat,

okolí je nebezpečné, proto se jen radši dívej,

v něčem dobrém vynikej a svoje Já si pořád hlídej.

Až se časem tvoje ledy, uspěchama prolomí,

začni brát na vědomí, 

stačilo jen umět chtít no moc nás tohle neumí,

Strach ti pude naproti, při každém tvém rozhodnutí,

bude se ti snažit dostat,hluboko do svědomí.

 

Pouštěj do něj jenom toho, komu by jsi svůj hlas dal,

aby si pak s pláčem nehrál,

svoje jméno postrádal,

k tomu ti ho nikdo nedal,

aby si ho zahazoval,

pokud budeš myslet zdravě,

dá ti život předemplánek,

aby sis to dobře zahrál.

Dostal se na kopec, kde všichni soudní lidé stojí,

dávajíi kousek sebe,tohle jsou ti pravý TVOJI.

Není nad to sklopit hlavu,vidět všechno ze shora,

mýt to všechno ujasněné,

že už není závora,

Která ti dřív brala sny a skrývala tě za svůj strach,

je to jenom tvoje výhra, hlavně si ji hlídej,

můj je tohle velký poplach,

zmrdů je dost všude kolem, pořád někde slíděj !

 

Otevřené srdce-oči- svoje ruce do kořán,

rozdávat to všude kolem,

jinak radost nepoznám. 

Bloudit bez ní vážně nechci nejsem žádný kouzelník,

chci to pořád rozdávat a postoupit si na žebřík.

Chci to v sobě hromadit a podávat to s úsměvem,

věřím tomu, že to půjde, beru to už s nadhledem.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru