Láska nad velkoměstem

První část šestisetdílného románu z atraktivního prostředí

 

(povídka obsahuje jednu věcnou chybu, za její odhalení získává čtenář bod)

Hubert stál mlčky u okna a pozoroval rozzářenou avenue hluboko pod sebou. Byl tak uchvácen fascinujícím životem velkoměsta, že na okamžik zapomněl na Kate.

„Ach, odpusť, Kate, zamyslel jsem se. Nestává se mi to často.“

„Máš starosti a já tě ruším. Odejdu,“ řekla Kate zneklidněným hlasem.

„Ne, prosím, neodcházej. Podívej, už se dívám jen na tebe, nic jiného pro mne neexistuje,“ spěchal Hubert, aby ji uklidnil. Kate se usmála. Potom přešla od dveří, vedoucích na chodbu, šikmo ke skříni v protějším rohu. Hubert vzápětí přešel od okna ke knihovně u delší stěny pokoje. Poté se na sebe opět podívali a oba se usmáli. Kate pokrčila levou nohu a usmála se ještě jednou.

„Chtěla bych tančit,“ řekla.

„Nic víc bych si nepřál, ale neznáme se ještě tak důvěrně, abych se tě směl dotknout,“ odpověděl Hubert mírně.

„Ano, máš pravdu. Já jen…něco ti prozradím. Někdy tančím ve svém bytě s mosaznou lampou a představuji si, že jsi to ty. Je to tak krásné. Vyzařuje z ní teplo, a já vidím v duchu tebe, Huberte. Potom se vytrhne šňůra ze zásuvky a sen zmizí. Říkám si pak, proč je vše tak pomíjivé.“

Hubert pozorně naslouchal a něžně se díval Kate do očí. Mimoděk přitiskl palec na stěnu a silně zatlačil. Na omítce zůstala rudá skvrna.

„Štěnice,“ řekl a omluvně se usmál. Kate úsměv opětovala. Byli si v tu chvíli tak blízko.

Náhle Hubert přikročil těsněji a položil Kate ruku na hřbet její jemné ručky. Kate polekaně odstoupila.

„Ne, prosím, Huberte, ne, já…nemohu, pochop mne. On se jistě dívá…, vidí nás, vidí všechno,“ Kate pozvedla své krásné oči vzhůru.

„Odpusť, drahá Kate, prosím, odpusť mi. Nechal jsem se unést. Ano, vidí nás a já mám sen, že jednou před ním oba poklekneme v čistotě a bez hříchu a spojíme své životy před tváří Boží. Kate, drahá Kate, bude to nejšťastnější den mého života.“

 „Já nemyslela Boha, ale Hanse Kowalského, bydlí o patro výš, v podlaze si vyvrtal špehýrku a šmíruje mne, prasák,“ pravila Kate pobouřeně, ale hned na to si polekaně zakryla své krásné rty špičkami prstů, v úleku nad ošklivým slovem, které jí vyklouzlo v návalu rozbouřených citů.

Konec 1. části.

V dílech 2 až 185 se milý čtenáři dozvíš, jak Hubert pohladil Kate od předloktí po zápěstí.

---