12. 12. 2012

Tak jsi mi už odpověděla na otázku - to je moc šikovná paní a odvážná. Já mám z cestování strach. Myslím, že už bych to nezvládla. A mrzí mě, že děti neumí česky, dcera nemá snahu je učit. Takže si s nimi nebudu ani rozumět. Moc děkuji a přeji dobrou noc.

Víš, já si myslím, že vše se děje pro něco...a to proč se dozvíme až na konci.

...tak hlavně, že dcera je spokojená a věřím, že se ještě někdy za klokany vydáš ;-) Moje teta tam létala i po osmdesátce. Naposledy v 86 ti letech. Vždycky v zimě se letěla "ohřát" :-)

Děkuji, Marcelo, těší mě Tvůj zájem a netrap se, tady se radit nedá. Říkám si, že to tak snad mělo být a musím si přiznat, že díl viny mám také - měla jsem se víc snažit dětem rozumět a nedávat přednost manželovi, který stejně odešel. Dceru tady nic nedrželo, bohužel, ani slušného kluka nenašla. Nic se už nedá vrátit a ona je "tam" spokojená. Já jsem se starala o maminku 7 let, i když jsme spolu nebydlely, chodila za ní, všechno jí dělala. Nemohla bych ji nechat samotnou.

Když se mi po dvou klucích narodila holčička, byla jsem nejšťastnější máma na světě... Občas jsme slýchávali, že bude rozmazlená :-)

Nikdy nebyla, vyrostla pod ochranou svých dvou velkých bratrů a je z ní skvělá holka. nevím, kde se jednou "uhnízdí"...ale zdá se mi, že moc daleko od domova to nebude - vlastně tím, že je poslední v řadě, má na výběr i z možnosti zůstat doma. Bydlíme v domku, kde s námi žila moje maminka a moudře při jeho přestavbě vyžadovala, aby bytové jednotky byly oddělené - tudíž jsme měli jen společný hlavní vchod.

Nikdy jsem své děti nedržela, přesto se vracejí. Mladší syn má dům v našem městě, starší postavil nedaleko asi 20 km....

Nevím jak se to stalo, proč mám takové děti...ale jsem vděčná za to, že to tak je.

Nevím, jak Ti poradit, jak Tě potěšit...

Je to moc smutné; viděla jsem ji po 4,5 letech a vnoučata (3 a 2) poprvé. Syna a dvě vnučky mám "pouze" na druhé straně republiky, ale také je moc nevidím. Snacha tam má svoje rodiče a já jsem sama.

Víš, naše děti , to je to, co mě těší...jsou to sourozenci, kteří jsou rádi spolu. Mám z toho radost. Od nejstaršího syna už máme dvě vnučky, té mladší  bude za tři dny měsíc...žijí si své vlastní životy, ale mám je v "dohledu i "dosahu"...

Asi si ani nedovedu představit, jaké to je, mít dceru na druhé straně světa...

 

Marcelo.K. děkuji za návštěvu a za odpověď. Já jsem si to takto také nepřála, ale nic s tím už nenadělám. Syna jsem vedla, když se ženil, i když ne k oltáři. Přeji hodně radostí z dětí, popř. z vnoučat a přiznám se, že závidím.

Nedovedu si představit, že by se mi dcera vdala a já u toho nebyla.

Své dva syny jsem k oltáři vedla, teď se moc těším na to, až se budu "jen" dívat, jak můj muž povede k oltáři naši dceru...ale prý si ještě chvilku počkám...

Ta básnička je taková"vyrovnaná", přesto moc smutná.

Děti by se něměly rodičům "ztrácet"...

Taublo, děkuji, snad se ještě uvidíme. Měj se hezky.

pěkně napsané, ale smutné koloušku a ať ti to v únoru vyjde

ahojky

Milý Kočkodane, já zkusím dát na Tě, že se něco stane, mám však plné gatě.

Znalostí jsem velký „king“, já vím proste „everything“. Prísahám tobe, nervózní matce, návsteva u dcery probehne hladce.

Děkuji vám hrozně moc za účast i přání. Kočkodane, jak jsi to uhodl? Byli v Perthu na svatební cestě.:-) plpko, musíš jako já - vydat se za nimi. Už se mi to blíží a mám strach. Snad to přežiju.

Blahopřeji. V únoru Ti to určitě všichni mnohonásobně vynahradí.

T

počkali si na magické datum, to jim určitě zajistí štěstí nadbytek :)

gratulujem * aj keď smuTné *

je krásné být duchen i tělem přítomná, když to ale možné není, je krásné, ža na ní myslíš a věřím, že to cítí a to je moc dobře a krásné je to a dovolím se přidát s přáním všeho nejlepšího */***

Ten pocit poznám. Mne sa syn oženil za morom bez prítomnosti rodičov v máji. Ani nevestu, ani vyženenú vnučku som ešte nevidel. Nebude to ani na tieto vianoce, nemajú vybavené papiere aby mohli pricestovať na Slovensko. :-(

***

At bydlí venkovsky ci treba v Perthu,

jiste se nevdala za pobertu.

Absenci kolousku statecne nes,

hlavne ze pravému rekla „yes“.

A potom únoru zas básen sloz,

dcerku jak tiskla jsi na hrudní kos. :-)

Jarmilko, právě jsem si přečetla, že numerologové sňatkům v tento den předpovídají jen to krásné, takže nebuď smutná, že jsi tam nemohla fyzicky být a těš se z toho, že se dcera vdala za muže, kterého má ráda :)

Tvé přání se k ní určitě doneslo ..... T***

... ani v nejmeším nepochybuju :)

Díky, Petře.II, to jsem.

jo, ... alespoň v duchu .. *

Děkuju, Evi, už bylo načase, aby se vzali. Děkuju moc i za ně.

Už jsou rodina a já jim přeji, aby se jim dařilo jako dosud.Hodně štěstí i těm maličkým.

srozumeni, děkuji.

Romane, víš, já bych tam byla, jenom kdyby to nebylo až v Austrálii.

***

Moc děkuji, že máte pochopení. Ráno jsem s ní mluvila, ale už se tam chystám..... v únoru.:-))

Aspoň v duchu jsi s ní. Tak blahopřeji a hodně štěstí! Krásná básnička!***

Hodně štěstí na dálku přeji. *

ať *

Chudáčku, vdavky bez maminky....smůla :(***T