Třináctý prosinec

Šeď z komínů stoupá
zima v kamnech hoří
stín věcí se houpá
ten svět lampa tvoří.

Prsty jdu po těle
pískem a spraší
z doteků na čele
smutky se práší.

Břevnem tě nalézám  
od pasu dolů 
rty tvými pořezán
jsme křížem spolu.

Poutník jsem za světlem 
jež dávat mohu 
v očích se naleznem
anebo v Bohu.

Třináctý je prosinec
sněží ráno k vděku 
v jablku jádřinec
skonaných věků.