Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Stárnutí cizího lesa

16. 12. 2012
10
10
1253
Autor
DavidPetrik

pařezu krve mé

by ses nedořezal

 

vzpomínka kde pomíjí

tam šlahoun dřív vybíhal

svěží

 

a teď sněží

 

zdobí padlý kmen

sněhulákova hlava

 

volá mě jedním z jmen

ozvěnou která neustává

a do prázdnoty letí

 

bez závazků

odcházejí tvoje děti


10 názorů

konec opravdu povedený, za to tip ;)


Print
23. 12. 2012
Dát tip

Má to v sobě svůj esprit - to je nepopiratelné! *


Zajímavé představy*


Stavák
16. 12. 2012
Dát tip

jo *


Max Hutar
16. 12. 2012
Dát tip

No, upřímně ti moc nevim.

Moc mě to nechytlo a i po několikerém přečtení jsem měl dojem mdlý, nevýrazný, s pachutí rozvodu a dřevorubectví.(?)

Nezvyklý způsob psaní s velkými mezerami na mě nepůsobí žádným novým efektem, jen mate. Svého času jsem zkoušel publikovat na písmáku básně v kapitálkách, mělo to podobný efekt, ačkoliv jsem si myslel, že tím nakrásně něco vyjádřím (protože na papír často píšu kapitálkama a vypadá to dobře).

Kdybychom báseň scukli, vypadala by takto:

pařezu krve mé

by ses nedořezal

 

vzpomínka kde pomíjí

tam šlahoun dřív vybíhal

svěží

 

a teď sněží

 

zdobí padlý kmen

sněhulákova hlava

 

volá mě jedním z jmen

ozvěnou která neustává

a do prázdnoty letí

 

bez závazků

odcházejí tvoje děti

 

...což není prakticky žádný rozdíl, jen v pohodlnosti čtení. Rovněž jsem nepochopil to Sko na konci. Je pravda, že občas má smysl do prologu vrznout vše a nebo větší část, aby se narušil stereotyp, ale tady to písmeno ten stereotyp už smazává i tam, kde by měl být nechán na pokoji. Prostě už moc kapric, nemá to žádný rozpoznatelný důvod ani krásu.

Těžký a komplikovaný mi taky přijde používání druhé osoby, která mezi dvěma případy na začátku a na konci nestaví žádný most, žádnou spojitost, nic. Nevím, ke komu v básni mluvíš, nedovedu si to představit. Rovněž poslední dvojverší není samo za sebe jasně vyložitelné a ve své enigmatičnosti kolem sebe nemá žádný jiný verš, s jehož pomocí by bylo možno ho rozklíčovat.

Ještě s tou sněhulákovou hlavou, která se tam najednou zjeví, poté, co nám nebylo řečeno nic víc, že nasněžilo (kdo ji tam dal? autor? oslovovaný? někdo další? a proč? puzzle o 2000 dílcích a já jich mám 50) a začne volat s nepřestávající ozvěnou, TO JE DOCELA PSYCHO.

Báseň ke mně nemuví, cosi blekotá. Cosi funguje, třeba spojitost mezi krví a mízou, tudíž autorem a stromem, kmenem a pařezem, odumřelým šlahounem a sněhem, vlastně ten začátek je docela dobrý, až od té sněhulákovy hlavy to začíná být divné a neochotné vyslovit se. A pak ty děti, které právě jsou ty závazky, takže odcházejí děti samy bez sebe, proč tam jsou najednou děti? eh


hus.a
16. 12. 2012
Dát tip
...z patosu do verbálních banalit: tak bych popsala svůj dojem z textu....("svěží - a teď sněží" až vtíravě, ba snad dokonce nechutně popícké..-))

snake_01
16. 12. 2012
Dát tip

A mám posuzovat prolog, nebo samotné dílo? :o)


Diana
16. 12. 2012
Dát tip

Hezké! * (Ale TAK roztažené to být nemuselo)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru