Má hvězda

Sirius, ta hvězda ze stříbra, září míň, než dívka ze Stříbra.

odcházíš a o mně se ti nezdá

uleháš a nejsem pravý chlap

schováš se jak nejjasnější hvězda

na dobu než půjdeš zase spát

 

jak ráno vstáváš

přál bych si vidět

to jak se krása tvá

probouzí

cíl světu dáváš

měl bych se stydět

že jsem chtěl putovat

za bouří

 

klidný vánek cítím

v tvých dlaních

otvíráš oči

královno spaní

pohlaď

 

Snad jeden den bude mi dopřán, nikoli abych tě okouzlil   

                                                                              jen jeden den, jen jediný

                                                                                             ten den bych s tebou

                                                                                                             konečně snad žil

---