Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSluncem do Paříže
Autor
oran
Jedu do Paříže
linkovým autobusem
z Praha-Holešovice
a s malými japončíky
jejich otec
s flekem na tričku
hlasitě chrápe
vypadá seriózně
já nechrápu
nikdy
aspoň si to myslím
mačkám zvonek
v přistěhovalecké čtvrti
jsou otevřené dveře
zaseklé kamínky
cinkají u oběda
Bonjour, Bon appétit..
mluvíme najednou
a přes druhého
jako hlavy
jejich andulek
v drátěných pletivech
Excuser moi, je ne parle pas francais
Non, monsieur, vous parlez francais!?
no ne jako
já umím jen tuhle větu
- s úsměvem se chápeme
jdu po schodech
andulky dole pokračují v cinkání
já si dávám sprchu
střídám teplou a studenou
za oknem dvorek
dopadá na něj slunce
já dopadám na postel
..uprostřed snu
se rozezní snad všechny zvony světa
s nimi i moje srdce
7 názorů
nikam mě netlačíš, jen mi tak nezávazně a proškrtaně vyprávíš o Paříži. Dobrý. Až na ten závěr. Ten je debilní. Dopadá na něj slunce. Odsud do konce už bych škrtl a nahradil jediným veršem: a za ním už ta Paříž (nebo něco takovýho...)
nonamebeast
01. 03. 2013já bych ten konec dala možná spíš jako prolog, ale to, že k tomu úplně nepatří je znázorněno kurzívou, to jo.
Hmmm...začátek se mi líbí asi nejvíc, ovšem ani pak to není zlé, a líbí se mi zapojené té francouzské fráze/věty, kterou zná většina Čechů a po které většina Francouzů počítá s tím, že teda tím pádem francouzsky určitě umíme :-)
T