Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Domov 24.díl

14. 03. 2013
0
0
1186
Autor
katt-chan

Domov

24.díl

To dostanu vynadáno, že jsme špatně hlídali, kdyby nebyla tahle práce tak dobře placená dávno bych s tím sekl a šel dělat něco normálního. Rychlými kroky se blížil ke kanceláři, kde seděla ta nejpřísnější sociální pracovnice, kterou kdy viděl, navíc připomínala starou babiznu z perníkový chaloupky. Došel k jejím dveřím a zaklepal, musel počkat až na vyzvání nebo by mohl vyfasovat nějaký hnusný trest a to on nechtěl a navíc, když nese špatné zprávy. „Dále!“ Ozvalo se za dveřmi a hlídači nezbylo nic jiného než jít dovnitř a všechno nahlásit. Hned bylo ve sklepení rušno, protože každý z hlídačů prohledával každý kout a odbočku ve spletitých tunelech. Prohledali poslední místo, ale Naruta se jim nepovedlo najít, jako by se vypařil do neznáma.

Naruto se mezitím stihl dostat z tunelu na denní světlo a trochu se zorientovat, kde to vlastně vylezl z tajného úkrytu. Dobře to tady poznával a  párkrát si v křoví za dětským domovem hrál, ale nikdy by ho nenapadlo, že je tady nějaký otvor, kterým se dostane přímo do sklepení domovu. Byl rád, že se dostal na čerství vzduch a zatím nikoho na obzoru neviděl, ale stejně se bál jestli ho nechytnou a nezavřou zpátky. Začal přemýšlet kam se schovat a nakonec se rozhodl nejdřív běžet do nemocnice, jít domu by byla sebevražda, tam ho budou hledat nejdřív. Než opustil pozemky krčil se u každé zídky a keře, jen aby se skryl před cizíma očima, které by ho mohli sledovat. Konečně přeskočil nízký plůtek a rovnou zabočil do první temnější uličky. Od doby co bydlel se strýčkem se naučil pohybovat po městě jako by tady vyrostl a přitom nikdy neopustil zdi dětského domova.

Znal každou zkratku i nejtemnější zákoutí, jak se dostat nejrychleji z jednoho konce města na druhý v rekordním čase. Už párkrát se mu tyhle znalosti hodily, když ho pronásledovala parta z parku, ale před nedávnem je Sasuke srovnal do latě, takže problémy s nimi přestali a parku se vyhýbali. Dlouho neváhal a zkrátil si cestu přes park a rovnou vylezl před nemocnici. „Teď jak se dá nepozorovaně dostat do nemocnice, aby mě nezmerčili na vrátnici?“ Povídal si nahlas a snažil se najít řešení. „Už to mám.“ Vykřikl, až se po něm pár kolemjdoucích otočilo. Počkal kousek stranou od vchodu do nemocnice až přijede sanitka s vážnějším případem a v tom zmatku by se mu mohlo podařit proběhnou nezpozorován do pokoje, kde leží Kakashi. Pomalu se stmívalo a slunce zapadalo za park, který teď vypadal jakoby ho pokryla krvavá zástěna. Naruto už byl docela unavený z dlouhého čekání a chtělo se mu spát, ale vždycky si vzpomněl proč sem přišel a to ho dokázalo probudit. Ještě jednou chtěl vidět strýčka a kdyby mohl tak i Sasukeho než se vydá někam daleko, aby ho sociálka nemohla najít. Byl úplně rozhodnutý a tak stále čekal, i když  okolí se zahalilo do nepropustné tmi, kterou osvětlovali jen hvězdy na nebi.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru