Od zimy

Dnes jen jdu a nevím kam
stejně jako šel jsem včera
stále jednu cestu mám
však svých umření sterá. 

A vím, že již nedojdu  
až ve tvé písčiny, taji jak prach
a stín si nabírá podobu jezdcovu 
jež třetí je strach.

Poslyš, zlí psi štěkají
za ploty šediví březnový sníh
a zda mi dlaně okovají 
tebe směl jak handlíř dotýkat bych.

Slza ti ve tváři od zimy stojí 
to anděl padl nebo obloha 
v oči jež bolest mou pohledem zhojí
přece jsem miloval bez Boha.  

A nebyl to hřích nemíti čas 
v hladině být ryba druhé vody
pro vteřinu tu se narodím zas
po věky navrátím sebe v hroby.