Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seEtc...
Autor
MAJKL65
Pohlédl jsem na jistotu větru
uviděl vše bez vláken a cest
a zažil sen
toho města z Lennonových zdí
kde pod nebem s nápisy nechejte zpívat Mišíka
dáváme psům své povely k tichu
a v infernu rána pak
blázen u mých nohou šeptal mantru
ke všem mým podobám
i za má nenarození a jiná převtělení
zmizelá do zrcadel převlékacích kabinek
než objala moji prázdnotu
pak v účesu průvodčí tramvaje číslo 22
a v očích ze rzi se jakoby nezhaslo
když poznala má ústa
ta, která se pod jejich polibky pokaždé změnila na anděly
a loučení
s nimiž dosahujeme návratu
i těl
abych pochopil, že není třeba hledat
ale být součástí nalézání
že není co mít
protože mám úplně všechno
a není co ztratit
neboť nic takového není
krom sebe sama
6 názorů
animovaný medvídek Pú
12. 04. 2013Nic moc mě to neříká, snad možná závěr: ten beru, ale samotný verdikt je strašně omezený (pro mě). Člověk musí hledat furt, být pasivní je chyba.
musím být za každou cenu jiný než ostatní
10. 04. 2013hutar, to jsi asi jeste necetl dila od vkl. to je profesionalni moralizator. nechtel bych byt ani jeho psem, natoz treba zenou.
... na mě moc filosofující, je v tom strašná tíže, možná přílišná kritičnost, moralizování...
musím být za každou cenu jiný než ostatní
10. 04. 2013hm, nevim no. ja bych rekl, ze nemame ani sami sebe.