Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

TÁTOVI

18. 07. 2013
31
27
2792
Autor
Petr333

co jsem nestihl říci...

"To je vaše...," řekl doktor
v ruce modrý sáček tak do dvou kil
/co zbude z člověka/
dvojitý infark a bylo po všem
doktorova neosobní účast
ale co dál
s tou prázdnotou
už mi neporadil.
 
Na prstech jedný ruky
bych spočítal
co mi nakonec
po tobě zůstalo táto
ale do dneška
jiný než tvoje obnošený
sluneční brejle nechci
 
vlastně
mám víc než to
na tuny vzpomínek
uložený v hlavě
jak na pevným disku
nachystaný do časů
když duše
zabolí
                              
 
                                              
                               

27 názorů

8hanka
19. 08. 2018
Dát tip

asi tak, Peťo...  my, čo nám hodili medzi oči tú hroznú správu, ako keby sme  necítili, neboli deti, neostali v tej chvíli bezmocní...  mama bola po infarkte každým dňom na tom lepšie a lepšie, hoci jej spočiatku nedávali žiadnu nádej... chceli ju už  preložiť z interny na doliečenie...o to viac ma šokovalo, že som našla počas návštevných hodín prázdnu posteľ, ani ma nenapadlo, že už nie je, šla som sestričkám dohovoriť, prečo ju presunuli bez môjho vedomia, keď som sa s lekárkou dohodla,  že ju presunú  v pondelok, chcela som byť pri tom, aby sa nebála, kam ju zase vezú... mama zomrela nad ránom, nik  z nemocnice  neposlal správu...

každého raz čaká odchod zo sveta, no mal by byť čo najšetrnejší pre zomierajúceho aj pre jeho blízkych ...


Petr333
19. 08. 2018
Dát tip

Ano Hani, ta syrová realita které se zdráháme uvěřit, že z našich blízkých zbylo jen pár věcí v igelitce. A zavolat už není kam. Můj prožitek je stejný jako tvůj. Jako by jsme byli v nějaké továrně a lidé na lůžkách věci.


8hanka
19. 08. 2018
Dát tip

ten hrozný zážitok z nemocnice som zažila  i ja, keď mi pred dvomi rokmi zomrela mama...na izbe som našla prázdnu posteľ, sestričky sa so mnou nebavili, musela som čakať na lekára... neosobný prístup, hlavné bolo podpísať papiere o prebraní igelitového vreca s tým, čo zostalo po mame....doteraz cítim tú bezmocnosť malého dieťaťa, ktoré nevie, čo ďalej...neviem, kade  som šla, zrazu som sedela v prázdnom kostole ...mama by mala radosť...



Petr333
23. 02. 2016
Dát tip

a2a2: jen nesklouznout na tenkém ledu klišé a sentimentu...bejvá to nejtěžší.


a2a2a
23. 02. 2016
Dát tip

jsi mi blízký svým způsobem vnímání


Petr333
04. 09. 2014
Dát tip

Markel: Díky za komentík od Tebe potěšil...


Markel
04. 09. 2014
Dát tip

i já mám podobný zážitek, věci , které po našich drahých zbydou, nejsou důležité, krásně jsi to napsal, díky *


Martas1985
03. 05. 2014
Dát tip

chlapovi když umře táta,to je jedna z nejbolestivějších věcí


8hanka
19. 04. 2014
Dát tip

šťastná to žena, ktorá má vedľa seba takéhoto muža s  citlivou dušou a veľkým srdcom


rybkaH
11. 02. 2014
Dát tip

hmmm..tohle znám taky dobře..zavolala jsem tátovi do špitálu na  jipku a řekla mu, že ho mám ráda(vždycky jsem se za ta slova styděla a neuměla to)..pak jsem jen slyšela pískání přístrojů a vzrušené hlasy sester a byl konec.. počkal na mě..


Jaa
22. 01. 2014
Dát tip

well done, jen ten závěr mi nějak uklouz.. najednou moc sentimentiu v posledním verši, když to doteď bylo stroze jasně bilanční..


smutné, připomnělo mi to moje poslední setkání s tátou na lavičce před nemocnicí a moje jalové řeči o tom, že to bude dobré (a nebylo)

dodnes nosím jeho holínky na houby :)

pro mě za jedna*** 


Áďa
27. 09. 2013
Dát tip

Obdivuji autorovu úspornost slov tak všedních, které však budí přehršel emocí tak silných...


moc dobré, citlivé*


Chockl
19. 07. 2013
Dát tip

Silné!


gabi
19. 07. 2013
Dát tip

...*


á...to je pěkný a smutný(

mně to dali 5.den v černým! pytlu po jediný milovaný 14letý dceři na Vánoce! Mobil ještě šel! Myslela jsem, že se vyvalím! Andílci mi ji na Štědrý den vrátili zpátky, živou*** děkuji Bohu a doktorům


Petr333
19. 07. 2013
Dát tip

děkuji za zastavení se u mé maličkosti


srozumeni
19. 07. 2013
Dát tip
Lakrov to napsal výstižně. Ta je jedna z Tvých nejpovedenějších, podle mě...*****

Lakrov
19. 07. 2013
Dát tip

Přemýšlet nad tím, zda tohle je či není próza, nemá smysl; po dočtení totiž zůstává k přemýšlení neco daleko důležitějšího...


Čudla
18. 07. 2013
Dát tip

Citlivě napsané. *


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru