Na chodníku slov

 Namrzá vůle, zdá se, že se ztratí,
v ulicích lepí hořký nezájem
chodník je slepý, na nic nehraje
v bzukotu v úle, stín se táhne z tratí

 Roztává chůze, nárok na krok chybí,
každý se shýbá někam pro úspěch
němý jak ryba, v erbu čirý spěch,
který byl vzbuzen pouze pro alibi

 Táhnou se stíny za slunci svých vizí
s pocity viny, s tím že nenabízí
nic než ohlodané kosti

Zůstanou fráze příbuzensky cizí
lze jimi házet - žádná nevymizí
strachem zbědované hostí