Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

MRTVÉHO DUCKRABBITA VIDĚTI...
datum / id24.08.2013 / 432659Vytisknout |
autorwittgenstein
kategorieFejetony
zobrazeno998x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
MRTVÉHO DUCKRABBITA VIDĚTI...

 

 

Jedinec, který není obeznámen, nevidí. V jistém smyslu, aby poprvé uviděl, musí vidět mnohokrát předtím.

 

Ovšem stává se, že kdosi cosi uviděl, dokonce se v onom uviděném jako opodstatněném smyslu osvědčenou praxí utvrdil, takže on osobně se stává takovouto svou zkušeností natolik utvrzelým, popřípadě zatvrzelým, že aby v tom, co vidí doposud, náhle uviděl i cosi jiného.

Obrázek Duckrabbita proto pro něj zůstává zobrazením jedné z optických iluzí, a jakkoli intelektuálně či jen hole intelektově rozšiřovat rozsah takto viděného již nikdy nebude mít puzení.

Iluze, pouhá optická hříčka, vizuální dětinská kuriozita, naprostá zbytnost, přisoudí s prvním pohledem, a ono se mu takto uviděné již nikdy nestane důvodem či prostředkem bytostně závazného vyjádření. Navždy zůstane mimo zájem toho, co on nazývá slovem závažné.

 

Abychom cosi, popřípadě něco v čemsi, viděli, musíme mít diváckou zkušenost jistého druhu, musíme být v dotyčném vidění zběhlí, k čemusi takovému vzděláni. Dokonce o cosi takového jako vidění tohoto druhu musíme mít alespoň elementární zájem.

 

Vůči některým skutečnostem, jejich vidění, jako bychom žili s pevně sešitýma očima.

 

Navíc se vyskytující v prostředí, kde vidění samo jako akt je dáno poskytovanými masmediálními vzory, v dnešních časech, co se nerozemele v novinách, rozhlasech a televizích na co nejstravitelnější drť, je pro většinu zdejších smrtelníků neviditelné – a neviditelným zůstane i za stavy jejich fyzických smrtí; nebožtíků táhnoucích se duševních smrtí již dlouho předtím zaživa.

 

Jak to učinit, abychom uviděli ještě dříve, nežli vůbec kdy dospějeme k onomu Wittgensteinovu obrázku a mobilizující filozofově větě pod ním?  

 

On v ní podává vidění jakožto myšlení – já soudím, že každému vidění by mělo předcházet myšlení – kromě stavů, jež bývaly nazývány středověkými učenci iluminací, šamany zasvěcením, mystiky zase intuitivním vnímáním. Když by se k vypočtení našly i jiné stavy tohoto druhu, kdy rozum náhle vidí vše.  

 

Ve slováckých Nedakonicích napřesrok prostřednictvím výstavy tedy zřejmě nikdo nic neuvidí, i kdyby i slepí v jejich ateliérech a pracovnách Duckrabbita nakrásně k expozici v nádražní čekárničce zviditelnili, ve stavu kolektiva vidět netřeba – otázkou pro mne je, a vlastně i není, jaké při tom budou mít případně dostavivší se zevlouni myšlenky, co jimi uvidí.

 

Myšlenky?

 

(Koho snad při předešlém čtení zaujalo k vidění, a on dokonce uviděl, anebo taková kterási ona mlhou nevědomí dohlédla, že Duckrabbit již zemřel, kde, kdy, kým, proč a jak k tomu došlo, nalezne v odkazu: http://vystrednosti.blog.cz/1308/vystava-bude  .)

 

 

Funebráci

neměli žádnou práci.

Přesto:

DUCKRABBIT IS DEAD !!!

 

Spěchej, spěchej k Nedakonicám, slováckému Betlému, k Duckrabbitovi mediálně mrtvému!!!

 

I psaní je způsob dívání se, a pokud ne, tak alespoň výchova, trénink či sebevzdělávání se k takovéto činnosti.

 

 

 

.

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

03.09.2013 13:12:31Deepness

Chcela by som vedieť písať ako Vy. Pozerám sa, vnímam, premýšľam, ale slová a myšlienky ukladať do viet ako Vy nedokážem.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.