Padá

V očích ti běželi dva modří vlci 
viděl jsem poprvé, že není i je
okolo stínů nás jako všech věcí
jež soumrak přináší do pokoje.

Tam písčina postele a její vlny
červotoč v pelesti započal čas     
tvá ústa jsou oheň a prsty trny
když v růži propadáš té noci zas.

Své tváře bez tváří ztratíme v tmě
ať nic ráno zde po nás nezůstane
a v písku tak naleznem jen těla dvě
k nimž šlépěje přichází nepoznané.

Jazyk mi jazykem tvým ještě hoří
světlo již přichází obejmutí
svítání prostory se v nebi tvoří
vlas padá andělům do perutí.