Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pes, nejlepší přítel - fejeton

18. 10. 2013
1
2
2497
Autor
kuča

   Sotva jsme s manželkou osušili slzy poté, co nám počátkem roku umřel Ben, dospěli jsme k dohodě, že jiného pejska už nechceme. Bylo totiž zcela zřejmé, že zesnulého chodského hlídače už žádný hafan nemůže nahradit a zastoupit.

   Postupně zarůstaly léty vyšlapané psí stezky, keříčky muchovníků se otřepaly a vzpamatovaly z pravidelných živočišných zálivek a výjezdová vrata bylo možné nechat otevřená dokořán.  Naplněn zahradnickým optimismem zasadil jsem slibnou jablůňku. Veškerá dosud skomírající zeleň se zhluboka nadechla k nerušenému růstu a bujení.

   Když se objevila dcera se štěňátkem v náručí, zůstal jsem ledově klidný, spoléhaje na rodičovskou úmluvu. Chvíli poté se ale žena začala s chlupatým tvorečkem mazlit a do uší mu přitom pošišlávala  obdivná slůvka; bylo nutno zakročit a já tak samozřejmě učinil. S veškerým důrazem jsem psa nekompromisně odmítl a považoval tak věc za vyřízenou. Hm…

   Chlupatý nezbeda se zabydlel na verandě a hned první noc potvrdil, že jeho maminkou je vskutku fena s převažujícími loveckými sklony - způsobená spoušť zároveň ukázala, že se jedná o zvíře hravé, bojovné a neskutečně drzé. Veškerý interiér rozkousán, rozsápán, spolknut. Jelikož jsem se na výcviku, výchově, krmení, zkrátka na čemkoliv odmítl podílet, vzala psí osud do rukou děvčata. Žalostné zbytky bot, lehátek, závěsů i lustru skončily v popelnici, pes pak na zahradě.

Z jeho výrazu jsem usoudil, že je vlastně rád. Nemýlil jsem se - rohožka získala rozměr i vzhled roztřepeného dětského kapesníčku a muchovníky trpně úpí pod neustálým přívalem moči. Co jablůňka? Ta se nebezpečně naklonila hned poté, co u ní pejsek Bárny vyhloubil vcelku slušný okop pro ležícího střelce. A jelikož děr a jam přibývá geometrickou řadou, došel jsem k závěru, že tatínkem našeho rýpala není avizovaný německý ovčák, nýbrž obyčejný český krtek.

   Některým návštěvníkům naše zahrada už zase věrně připomíná rozstřílenou krajinu po bitvě u Verdunu, jiným převržený cikánský vůz, ale my hlavy nevěšíme. Jako podnikaví optimisté vidíme i zde investiční příležitost a svorně voláme: "Režiséři válečných filmů, spojte se a přijďte pobejt; u nás již máte exteriéry dávno připraveny!"


2 názory

Nejsem odborník, ale pod pojmem fejeton si představuji něco jiného. Je to takový vyprávění, který asi neurazí, jenom některé ty delší věty vyloženě nic moc. Ta se středníkem, to jsem moc nepochopil, co středník supluje, a ta s pomlčkou je také nějaká divná.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru