Na dně vlastních stropů

A mimochodem - už se moc těším, až naše některé básnické dialogy vyjdou :-))

Díky, Jiří, za další skvělý veršovaný dialog.

 

 Dej to pod svůj nick,

 

 krásné odpoledne,

 

 Marek

Jiří, proč ten sonet nedáš jako zvlášní dílo? Vím, souvisí to a je to Markem inspirováno, ale stejně... Kam mám dát tip? ;-) No, musím uznat, že obě básně dohromady jsou silný dojem.

Pyšný Babylon k nebi pnul se stropu

Sodomy chtíč až po strop hříchy páše

starostliv, Noe, žádá o potopu

bič pravdy zoufalého mecenáše

 

Až k stropu sáh kdo vzpůrností či v tísni

v zrcadle vědy zhlíd se vlastních klonů

a jádru hmoty apel vydal: Křísni!

V horoskop bytí vstoupil za oponu

 

a shasl světlo víry na majáku

Jen setrvačnost v zimním tahu ptáků

a chladu těl vehnaných do zákopů

 

nečetnou dosud nasbírají klaku

Jinakost stejná krátce do soumraku

v zajetí dna nezaslíbených stropů

*

Díky, Jarmilo,

 

hezký den :-))

 

 Marek

všichni jsme stejní ve své jinakosti***

J.N - díky a pěkný víkend :-))

Báseň mi připadá zdařilá, přestože vím, jak je těžké vkládat do poezie filosofické myšlenky. A navíc do vázaných veršů...*

Diano, Sahligere, Čudlo Kočkodane, Oldřichu - dík moc všem tu :-))

 

 A Tobě, Oldřichu, za parádní rozbor,

 

 hezké sny :-)) 

 

 Marek

***

***

/*

To by si mohl myslet jenom pekný blbecek, ze s príchodem nového roku najednou prestanes umet psát hezké básne. (Me to kupodivu ani na chvíli nenapadlo...)

Dobrá věc. Říká poměrně přímočaře, co říct chce.

Ten smích misantropů mi připadá násilný. Jakože pro rým.

 

A pak asi: stejně JAK havěť. Pro ten jamb, že jo.

 

A snad ještě s tou krmí, postí hladověním, mám pocit, že ta věta není úplně správně česká, nebo aspoň správně očárkovaná, čárkuješ-li.

 

Ale ačkoli místy až příliš (ve smyslu bezúčelně) barevné, tak tady je ta bezúčelnost prostě estetická. A to je asi vpořádku, protože každá estetika je principiálně bezúčelná :-)

 

Za mě ale jednoznačně tip!