Povídka měsíce - Prosinec 2013 - Hlasování

1. Cheth

a vylučovací metodou:

2. Samuel Dali

3. Prajerla

1. Chetch: Mám různé podoby.  Skvěle napsaný text na jedno ze základních témat života. Reálie vykresleny plasticky, hlavní postava uvěřitelně lidsky,  text má jednotný, čistý styl. Slov ani příliš, ani málo. Tenhle text  a dojem, který zanechal, mi uvízl v hlavě na hodně dlouho.

2. Samuel Dali: Poklad Estona Knappa. Zručně napsaníé vyprávění, které mě okouzlilo svou atmosférou. Vyprávění o těžkém životě, ale i vytrvalosti, odvaze a zároveň pokoře k tomu, co nelze změnit.

3. UchoNaKoleji-: Otazníky nad padlými listy Text by si pravda zasloužil lepši grafikcou úpravu, ale zaujal mě kontrast mezi lehkými, až poetickými popisy okolí a scénami se dvěma opilými dívkami, i nevřčená otázka, co je a co není morální nebo správné.

1. Mám různé podoby.   /Cheth/

2. Tajemství.   /Prajerla/

3. Boží mlejny.   /madame Lei/

Všeobecně je to slabý měsíc. Žádná z povídek nepřevyšuje ostatní o třídu, tedy aby si zasloužila zvláštní uznání.

1. Je to vážné téma, zpracované zodpovědně, proto vítěz. Nesedí mi: Když se probudil, začínalo neznatelně svítat... /to ještě vedle něj byla - a dopadal pruh světla, tedy ráno.../ a Ráno už vedle něj nebyla.

2. Zpracované docela dobře, žádné zvláštní chyby nejsou. Námět ale není moc objevný, originální, a konec je slabší. S tím párátkem, to by se dalo nahradit něčím lepším...

3. Tuhle povídku vážně poškodily odstavce a uvozovky mluveného slova. To se nedá odpustit. A také, můj názor: přece jenom vážnému tématu by více slušelo vážné zpracování, místo humoru víc filozofie, aby to ve čtenáři zůstalo a přemýšlel o tom. Takhle s humorem je to také hezké, ale čtenář přečte a zapomene. S literární úrovní to ale nemá nic společného. 

1) Cheth

Komentář pod povídkou. Zbylé texty příliš nezaujaly a to jsem se po své delší odmlce na pm těšil .(

Možná je částečně chyba v mém špatném čtenářském rozpoložení, ale nějak jsem si v tomhle kole nemohla najít „svoji“ povídku. Horor mě dost nevyděsil, dojemný příběh o šťastném setkání mrtvého dítěte s mrtvým koťátkem mě nedojal, pánubohu přestrojenému za bezdomovce jsem neuvěřila ty univerzální rady, jak si poradit se životem, Estonův celoživotní příběh byl na můj vkus zdlouhavý, možná právě proto, že celoživotní… A tak mi zbyly dva texty, které mě ničím neodradily.

2 body – Otazníky nad padlými listy

1 bod – Mám různé podoby

Podrobnější komentáře jsou u povídek.

Ze 145 prozaických děl (73 povídek, 48 miniatur, 2 pohádky, 11 úvah a 11 fejetonů) zveřejných v prosinci 2013 bylo nominováno 6 soutěžních, což je zhruba polovina než v měsíci předchozím. Ten nižší počet nominovaných je -- spíš než menším zájmem o soutěž -- způsoben technickými potížemi Písmáku trvajícími od půlky  prosince.

BODOVANÁ TROJICE:

3 body: Boží mlejny autora madame Lei: Dobrý příběh; dle mého vkusu jeden z nejlepších na Písmáku. Sloh nebo to, jak je ten příběh podán, je úměrné obsahu, náladě a celkovému smyslu. Líbí se mi jak to netradiční pojetí oné "nadřízené instituce", tak způsob, jakým je celý ten příběh nakonec "postaven na zem".

2 body: Mám různé podoby autora Cheth: Začátek (první dvě věty) na mě působí dojmem, který mě při prvním čtení v době zveřejnění téhle povídky, odradil od dalšího čtení. Teď toho celkem lituji, respektive těší mě, že se díky nominaci do soutěže dostávám k téhle povídce znovu. V mnoha náznacích je obsažen příběh, který se nestal, a který by snad mohl teprve začít, kdyby... Z kontextu posledních dvou vět mrazí.

1 bod: Poklad Estona Knappa autora Samuel Dali: Zpočátku se v těch časových střizích a třech (či dvou, jak se po chvíli ujasní) mužských generacích těžko orientuji. Slohově mi to připadá spíš jako vyprávění než jako povídka, ale čím dál se tím (místy poněkud těžkopádným) textem prodírám, tím víc mi toho ta (na uvěřitelné fikci založená?) rodinná sága začíná říkat. Přes (na zdejší poměry) značnou délku jedenácti normostran tento příběh nakonec uznávám za jeden z "Písmáckých lepších" a přesouvám jej do bodované trojice.

 NEBODOVANÁ MÍSTA:

   Tajemství autora Prajerla: Opakované čtení ve mně vyvolává dojem, že v textu došlo k drobným opravám oproti původní verzi, takže je nyní o dost přehlednější. Číst podruhé se to dá, popisované situace, chování nebo "náhledy" do myšlenek jsou celkem věrohodné a nevyslovené tajemsví nutí prolétnout text ještě jednou. Celkový smysl mi ovšem uniká.

  DEVĚT ŽIVOTŮ autora Bosora: Pokud bylo autorovým záměrem napsat sladkobolný, patetický příběh pak se mu to podařilo. Určitou skupinu (na Písmáku možná menšinu) čtenářů takový příběh potěší.

  MIMO SOUTĚŽ:

 Otazníky nad padlými listy autora UchoNaKoleji-: Napsáno zajímavým (místy možná trochu hůře srozumitelným) jazykem. Na akční příběh, který je v tom poetickém popisu zakódován, je to příliš zdlouhavé a ničím jiným (pro nepřítomnost "nosné" ústřední myšlenky) si ten poetický jazyk zdůvodnit nedokážu. Konec mi připadá až trochu "ujetý". Číst se to dá, ale nebýt soutěže, možná se k tomu nepřinutím.

To jsem zvědav, Zdendo, jestli ti správci uznají vyjádření?