Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUž to neocením
13. 03. 2014
14
10
1677
Autor
Petr333
Tizian rozdrtil rumělku
s ohnivě červenou a usilovně míchal
nebylo snadné zachytit odlesky
jarního slunce
v záplavě prstenců té rusovlásky
jedoucí v tramvaji
přede mnou.
Pospíchal -
vždyť krása je tak pomíjivá
až byl konečně spokojen
k indigové džízce
přidal tiskařskou čerň sukně
a medové - až neapolské, žluté motýly
rozlétuté po úbočích zdejší
tajuplné krajiny -
zrodila se Venuše.
Byla by jistě také
jeho mistrovským dílem
i v tomhle mém (novátorském pojetí)
jenomže to, už patřičně neocením
neboť její jednička
pokračovala rovně - na Petřiny
a já s dvanáctkou
zahnul doleva
kamsi na Klárov.
10 názorů
skvělá momentka ... se tak někdy sgtane, že se člověk nechá unýst představou a někdy až tak silně, že z toho vznikne báseň ...; TIP
Martas1985
14. 03. 2014Evženie Brambůrková
13. 03. 2014Kolejím prostě neporučíš.*
Reknu ti to prímo - tentokrát je dobre, ze jsi nejaké zene zahnul. Snad moji uprímnost ocenís. ;-)