Proč jsem nedopila

 

 

 

 

 

Tak

a zase chodím v souhře brzkých vteřin

se zábradlím mostu přes krajinu vodní

zavinuté v mraky

slunce řeku čeří

a dnes místo po dně kráčí vodník

po dni

 

Možná proto ten můj dnešek zezelenal

možná proto prázdno v hrnku od kafe

místo dušičky

jež zbledla jako pěna

hádám že se zase skryla v karafě

 

Nechci ale dopít

co když nenajdu ji

jak se krčí na dně a předstírá klid

a že nějaký chlap co topí lidské duše

utopil tu moji

tak že to má být

 

Se zábradlím mostu jdeme jako jedna

bytost jež se jeví

že ví

odkud kam

nevypité víno snad ze sklonku ledna

 

bezduchá či s duší

se ti

odmykám

 

 

 

 

 

 

---