Pršelo

Pršelo
zapnula si patentku podprsenky
zavřela oči a její víčka zamávaly jako motýlí křídla
v kuchyni cvakla konvice a slyšela, jak kdosi zalévá kávu
asi ty 
s kterým se kdysi nalézala v hloubkách
poznáváš se? 
na obloze ležel úplněk
civěl jako cizí chlap v manželské posteli
ale nebylo ho vidět  
vítr pohnul záclonami škvírou v okně 
otevřela oči a sevřela rty 
dotkla se nechtíc rtěnkou špičky jazyka 
a zatvářila se, jakoby jí do úst vlétla moucha
zvedla paže a navoněla se
studilo to jako ráno
vyšla ven z koupelny a chtěl k ní přivonět 
usmála se, až z toho šel strach 
půlkruhy se vyhnula jeho tváři a objala ho s metafyzickou pózou
s kterou se před chvílí postavila před zrcadlo 
ale zachvěla se, když jí sáhl mezi nohy 
a vlastně ani nevěděl proč 
„teď ne“
pohlédla na něj z dálky, v níž najednou byla
„je ještě brzy“
i když bylo jen příliš pozdě
neřekl ani slovo pak hledal jen deštník
oba milovali déšť 
pršelo