Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+13 neviditelných
Snášílek
datum / id22.04.2014 / 442754Vytisknout |
autorProsecký
kategoriePohádky
témaDětské
zobrazeno680x
počet tipů10
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Snášílek

Majitel největšího agropotravinářského komplexu v zemi by byl v dobách monarchistických pohádek jistě označen za krále. Dnes mu ale, děti, říkáme VIP (člověk s mimořádným bohatstvím, mocí a významem).

Postavení našeho VIPa v demokratické společnosti daleko přesahovalo pozici jakéhokoli krále v historii i ve smyšlených vyprávěnkách. Měl už celou řadu potomků, ale od své aktuální manželky očekával, že mu porodí zdravého, inteligentního, ale hlavně průbojného chlapca. Manželka si byla dobře vědoma toho, že na kvalitě jejího potomstva záleží její budoucnost, tedy jestli se bude do smrti poflakovat jen s průměrnou apanáží a vlastním bytem v širším centru hlavního města, nebo dosáhne na mnohonásobně vyšší příjmy a dostane vlastní karibský ostrov. Když s VIPem skutečně otěhotněla, největší její starostí bylo, aby potomek odpovídal otcovým představám. Zároveň si ale nechtěla nechat uniknout výlety po světě, noční život, alkohol a v neposlední řadě také dopustit, aby si VIP užíval s jinou zlatokopkou. V pastevecké osadě na návrší za městem si proto našla prostou, ale zdravou dívku a nechala ji donosit svůj zárodek.

V den porodu se dočkala překvapení. Pastýřka porodila dvojčata. Jednomu chlapečkovi padala hlavička na stranu, nemohl natáhnout nožičku a posléze omdlel. Druhý sevřel králově manželce ruku tak silně, že jí vytryskla kapka modré krve:

„To je ale silák,“ obdivně vzdychla královna, „toho si beru. Druhého ještě dnes odneseš do babyboxu,“ přikázala a zmizela za hradbou svých tělesných ochránců.

Pastýřce, jako každé správné matce, bylo líto ztratit dítě, které tak těžce odnosila a porodila. Vyrazila sice přes třešňový sad směrem k babyboxu, ale její kroky se stále zpomalovaly. Slabounké novorozeňátko mezitím trochu zmodralo, a proto pastýřka zmožena usedla pod rozkvetlou klikvoň a přemýšlela, co bude dál. Na vyřešení měla jen dvě hodiny, protože potom musela podojit ovce. Naštěstí si všimla, že se nedaleko od ní povaluje bezdomovec. Slovo dalo slovo a ona se dověděla, že bezdomovec je letecký konstruktér. Během chvilky nafoukl vodíkem větší počet rybích měchuřin na provázcích a pod ně upevnil košík s neduživým hošíkem. Pastýřka zamávala vzduchoplaveckému stroji se slzami v očích právě včas, aby se stihla otočit a vrátit se ke svým chovatelským povinnostem.

Tuctová učitelská rodina ze vsi v říčním údolí byla překvapena, když se v době odpolední kávy snesl do koruny jejich staré hrušně systém z balónků a pod ním zdravé, i když napolo mrtvé dítě. Ujali se ho. Protože se k nim sneslo z oblohy, dali mu jméno Snášílek.

Čas běžel, a když bylo Snášílkovi 18 let, absolvoval učební obor „mechanik zemědělských strojů“ a nastoupil do jednoho z mnoha VIPových podniků, aniž by věděl, že pracuje u svého otce. Mezitím VIPova manželka prožívala kruté chvíle. Její syn se z počátku svého života jevil velice zdravý. Vlivem špatného okolí a zhýčkanosti bohatstvím však podlehl lehkým drogám. A to by ještě nebylo to nejhorší. V osmnácti letech mu lékaři zjistili atrofii Varolliho můstků, za několik měsíců u něho propukl Gruberův syndrom a po Božím Těle mu byla diagnostikována Faltusova deklinace. Byl zkrátka nepoužitelný.

Jeho utajeného bratra Snášílka vyhodili nedlouho po zkušební době z práce, protože se dožadoval přestávky na svačinu. Nenechal si to ale líbit. Založil politickou stranu, slíbil, že přidá důchodcům navíc 5 000 měsíčně, matkám na mateřské navíc 10 000 měsíčně, učitelům 20 000 měsíčně, hasičům, policistům, lékařům a zdravotním sestrám 30 000 měsíčně, zruší DPH, zavede bezplatnou železniční i autobusovou dopravu, sníží plat poslancům na 10 000 a ministrům na 11 000 a ještě si budou muset platit sekretářku ze svého. Vyhrál volby a všichni se měli dva roky dobře.  

S dostatečným předstihem před koncem tohoto období se Snášílek stihl vrátit do vesnice svého dětství. Protože už od pohledu z něho čišela chlapácká přímost a obětavost, i jeho tamní dívka se vyznačovala podobnými vlastnostmi. Malá Capricie, neboť tak se ona otužilá holka do nepohody jmenovala, tam v domku nedaleko Snášílkových adoptivních rodičů čekala, až se najde mezera ve Snášílkově nabitém programu. Ráda by s ním strávila několik romantických chvil. Sotva se však Snášílek utrhl z tenat time manageru, jejich společný čas se protáhl a on už se do společenských funkcí nevrátil. Odešel s malou Capricií do ústraní v jedné odlehlé končině na severovýchodě souostroví Františka Josefa. 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

24.04.2014 15:57:53Josephina

myslim, že stačilo, raděj si teda přečtu Jak pejsek s kočičkou pekli dort

23.04.2014 16:13:24Lakrov
redaktor prózy

Pěkná variace na Potápníčka; nebo to byl Závodníček? :-) A přidávám se k ostatním, dožadujícím se pokračování.

23.04.2014 08:23:40Prosecký

Děkuji vám za shovívavá slova. S texty na pokračování mám tady velmi špatné zkušenosti. Zatím mě nic nenapadá. Mám až panický strach z velkého množství napsaných slov. 

Pokud se, Diano, ptáš, jak dopadla ta jeho strana, tak vidíš, že dobře. Všichni se měli dva roky dobře! To není málo!

 

22.04.2014 22:23:16Evženie Brambůrková

Po takové pěkné pohádce se mi bude hned lépe spát.*

22.04.2014 16:52:08Diana
Výborné nakročení, nádech, rozjezd nebo jak to nazvat, ale rozhodně to chce pokračování! To nejde takhle nás navnadit - a dál nic! Snášílek se jistě tak nejmenuje bezdůvodně a nejvíc se těším, jak dopadne ta jeho strana. Souostroví - to by ses z toho vyvlíkl moc lacino..
P-O-K-R-A-Č-O-V-A-T! *
22.04.2014 15:50:14Alexka

Tak tomu říkám pohádka (fakt pro děti?) :-)

 

22.04.2014 14:54:48reinka

Chudáček VIPsynek a ty děsný choroby! Tu atrofii Varolliho můstků bych zřejmě nepřežila o Faltusově deklinaci ani nemluvě :-))))))))))))))

Poutavá pohádka zejména pro dětičky předškolního věku :-)))

22.04.2014 14:06:21Vigan

A jo, dá se to číst. Roztomilá je vsuvka s bezdomovcem, leteckým konstruktérem, to znělo opravdu pohádkově.

Rozkvetlá klikvoň? Nemá to být klikva?

Průbojného "chlapca"..aj to smeruje veru na Slovensko..)

 

22.04.2014 09:40:59Květoň Zahájský

Nevím, jaké z toho plyne poučení, ale nejspíš si drobnými dárky začnu předcházet letecké konstruktéry bez domova. V parku před nádražím jich potkávám spoustu.

22.04.2014 09:19:55aleš-novák

to be continued? :o)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.