Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBylo nebylo
06. 06. 2014
20
18
1319
Autor
Petr333
"Vika mi utekla...i s malým Ondráškem
k nějakýmu starýmu páprdovi, chápeš to?"
spustil na místo pozdravu známej, když jsme se nedávno potkali.
Jeho ruce
(dneska rozpíchaný ze stovek injekcí)
kdysi dokázaly svařovat záoceánský lodě
v děčínskejch docích s takovou bravurou,
že ani nebylo potřeba kontrolní rentgeny.
Jenže dneska přede mnou stála vyhaslá troska
zlomenej bezdomovec a feťák
přespávající kdesi pod starým mostem.
Před časem žil pár let na hromádce právě s Vikou
nejlepší kamarádkou mojí ženy
takže jsem dobře věděl, že se kdysi kvůli němu rozvedla
a ke svým dvěma dětem si s ním (na starý kolena) pořídila malýho Ondru
a celý ty roky čekala, až jí třeba požádá o ruku.
Bohužel každodenní koktejl nevěr, opilostí, drog a domácího násilí
vystavil nekompromisní účet jednoho večera
kdy si pro něho přišli policajti.
A jejich malej klučík se svojí ještě čistou dušičkou
stál v pyžamku na chodbě a strachy skoro šeptal:
"Ty obušky a pistole máte na mýho tátu?"
a strážci zákona na moment zaváhali...
"Néé, to máme jen na ty zlý, a tvůj táta je přece hodnej...nebo né?"
zachovali dekorum ve vypjatý chvíli
který pro něho zároveň (spolu s tou milosrdnou lží)
zajistilo důstojnej odchod.
A pak se za ním na nějakej čásek zavřela závora
která Vice dala šanci začít ještě jednou
na druhým konci republiky v náruči docela fajn chlápka.
Jenže tohle všechno
mu tenkrát na ulici nemělo smysl vykládat
a přestože vím jaký to je, když chlap přichází o syna
mlčel jsem (jak jen mlčí osamělá rána)
bolestí dovnitř naší samoty
mlčel jsem
zrnko prachu na dlaních světa.
18 názorů
krásně napsaný smutný životní příběh. Obzvláště mě zaujaly závěrečné verše:
a přestože vím jaký to je, když chlap přichází o syna
mlčel jsem (jak jen mlčí osamělá rána)
bolestí dovnitř naší samoty
mlčel jsem
zrnko prachu na dlaních světa.
TIP
blacksabbath
30. 06. 2014....život............T***
No to né, to nepřepisuj, to je na tom právě to zajímavé, že si tam každý může dosadit co chce.
jak jen mlčí osamělá rána- mně tam padne i osamělá rána jako jitra i osamělá rána jako bum. Vlastně tam tak nějak zapadne obojí, takže ani nevím, jak to bylo myšleno. Jinak moc pěkné a moc živě a doopravdy napsané. Je tam vhodně umístěna i ta Tvoje bolístka- nepateticky a tak akorát...*****
Evženie Brambůrková
06. 06. 2014Moc se mi líbí tvůj pohled na věc a způsob podání.*
mlčel jsem (jak jen mlčí osamělá rána)
bolestí dovnitř naší samoty
mlčel jsem
zrnko prachu na dlaních světa.
poézia v prozaickej miniatúre *