Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Já rád játra, ty rád játra... - fejeton

17. 06. 2014
3
5
1728
Autor
kuča


   Co Čech, to kuchtík. Už víme, že vařečkou se u nás umí ohánět kdejaký komediant - bavič i tragéd - nebavič. Kuchařskou knihu sepsal každý, kdo udrží brk.  Kulinářské pořady televizím vylepšují žebříčky sledovanosti.
   Jak se ten svět, panečku, mění! Pamatuji doby, kdy na učební obor kuchař - číšník odcházeli ti spíše méně bystří, ti pomalejší. Ti, kteří často nevěděli co, kam a jak... Dnešní realita? Reality show! Kuchaři jsou mediálními hvězdami, společenskými celebritami, miláčky národa!
   Poučenému čtenáři je jistě známý i zvláštní společenský paradox - většinou vaří ženy, ale najít vedle proslulých šéfkuchařů též nějakou proslulou šéfkuchařku je dosti svízelné. Totéž v literatuře, v hudbě, v malířství, ve filmu... Zkrátka - paradox. Patřím-li mezi bohem gastronomicky nadané i já, nevím. Nezkoumal jsem se. V tomto oboru nechávám vynikat svou ženu. Co kdyby se ukázalo, že jsem v přípravě pokrmů nápaditější, rychlejší? Faux pas! Jí bych dozajista ponížil a sám sobě přidělal práci. Nejsem blázen! Mé kulinářské pokusy jsou proto málo četné, spíše vzácné. I když občas...
   Protože recept vyřčený kolegyninými (či jinými?) ústy splňoval veškeré mé požadavky:
1) Za málo peněz hodně surovin.
2) Příprava krmě musí být dětinsky jednoduchá a velmi krátká.
3) Zelenina a ovoce jsou sprostá slova.
4) Zvláštní pozor na cibuli a česnek! Jejich konzumace by mě spolehlivě uvrhla zcela mimo lidskou civilizaci; takže ani omylem!
5) Základem úspěchu je promyšlený systém a organizace práce. Lajdáctví a nepořádek nebude trpěn!
6) Bez masa to nejde.

rozhodl jsem se neprodleně jednat.

   Za kilo kuřecích jater jsem zaplatil zhruba tolik, co za litr benzínu. Potěšitelné. Cestou domů na mě kolemjdoucí vrhali kradmé pohledy, ale nebylo divu. Dírou v igelitové tašce totiž odkapávala přebytečná drůbeží krev. Věda své, dobře jsem se bavil a kradmé pohledy záhy přešly v pohledy ustrašené.
Receptura se zdála více než snadná - játra řádně propláchnout, posypat grilovacím kořením a šup na rozpálenou pánev! Nic, co bych nezvládl. Kuchyňskou desku jsem pečlivě rozdělil na jednotlivé sektory a do nich rozestavil potřebné suroviny. Generálka odhalila poslední drobné nedostatky a konečně nadešel čas slavnostní premiéry. Tak do toho!
   Pravděpodobně se ode mne odvrátila patronka kuchařů svatá Marta, jinak si totiž nedovedu vysvětlit události, které následovaly. Syrová játra byla až příliš kluzká, občas pleskla o podlahu a já je musel průběžně omývat; s touto činností ale časový rozvrh nepočítal. Nastaly komplikace. Prskající sádlo odmítlo vzít novou situaci na vědomí a začalo se drze připalovat. Rázem jsem nevěděl, kam dřív skočit. Bylo jasné, že přišel čas přelomových rozhodnutí. Koření jsem vysypal na talířek a jednotlivé kousky masa v něm prostě vyválel. Ač jsem na jednotlivé úkony pečlivě připravil speciální náčiní, najednou jsem si vystačil jen s jediným nožem. Když už se zdálo, že začínám časové manko dohánět, grilovací esence zlomyslně došla. Není možná! Kouzla a čáry? Kdepak! Rychlá analýza ukázala, že dochucovadlo oblepilo mé prsty, no fuj! Vytvořené krusty jsem pracně seškrábal, rozmělnil a použil na obalení zbylých drobů. Potměšilé koření zanechalo na mých rukou strašidelně vypadající červený pigment, až jsem se sám lekl. Tímto zbarvením jsem nejprve vyděsil manželku (tipovala popáleniny 3. stupně) a pak zklamal děti (doufaly, že jsem chytil, ubil a čerstvě vyvrhnul pradávného hadrosaura). Já na poznámky okolí ale neměl ani čas, ani náladu. Bůhvíproč mě totiž nenapadlo ztlumit plynový hořák, a tak bylo třeba kuchtit tempem přímo ďábelským.
   Uf, konečně hotovo! A výsledky? Mnou nečekané, spíše neradostné, rozhodně však pestře rozmanité. Část jater získala vzhled, tvrdost a chuť černého uhlí. Zbytek dopadl přece jen lépe - totiž jako uhlí hnědé. A světe div se, byly nalezeny i kousky nedopečené, téměř syrové. Na začátečníka to není špatná bilance, ne? Jistě - Pohlreich ze mě asi nebude, ale alespoň v počtu nadávek jsem mu u sporáku byl více než důstojným soupeřem.
   Na další kulinářské pokusy budu muset kvůli vymalování kuchyně, koupi nového linoleaa naštvanosti manželky chvíli zapomenout, ale nevadí. Už mě zaujala jiná činnost. Vzhlížím k nebi. Pokukuju po větroních.

 


5 názorů

Toscana
19. 06. 2014
Dát tip
Chacháááá - pěkně vypečené vaření!!! :-))) Bavila jsem se, takže i *t a Dianě díky za avi.

Alexka
17. 06. 2014
Dát tip

Všechno chce trénink a svůj čas. Ještě pár pokusů a budeš vařit stejně skvěle, jako píšeš :-)


Diana
17. 06. 2014
Dát tip
To já teď už taky! :-))

Kočkodan
17. 06. 2014
Dát tip
Uprímná, velmi jaterní zpoved autora o dosti ozehlých vecech. (Diano díky, nemohla jsi vedet, ze mám kucu v oblíbených.)

Diana
17. 06. 2014
Dát tip
Kouzelně napsáno! Bavila jsem se od prvního slova do posledního Tip!*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru