Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jako poprvé

15. 07. 2014
0
0
479
Autor
smokrew_b8ie
Modlí se ti, kteří umírají. Něco jsem zapomněl. A dveře zamčené. Zase jsem a nejsem. Jen tak napůl v pootevřené všednosti. Zvu Tě ven z tvých omylů a nejsou žádné náhody. Poutníci nedělají chyby, pakliže jsou oddáni. Jaká je v tom něha, když napadne sníh. A to jiskření. Zajímáš se o počasí? Ne, nezajímám se o počasí. Každý s sebou něco neseme. To jací vůbec jsme. Něco jsem tehdy v té tmě našel, něco co mě proměnilo. Že mi srdce ještě tluče. Čekám Vás před sebou každý den, vidím před sebou jako fatamorgánu. Tady mi každý někoho trochu připomíná. Jak je mi smutno bez tebe, a to ani nevím, která teď jste. Jak Vás pojmenuji? Počkám co mi sama napovíš. Ani se tě na nic nezeptám. A přeji si, aby to bylo na vždy. Tuším spíš než vidím. Když je chvíli všecko pro mě jako nové, jako poprvé.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru