Verše neučesané o jevech prapodivných, o morální poselství doplněné.

 

Byl jednou jeden dřevorubec

a to byl, milé děti, hrozný blbec

jednou vydal se do lesa

les krásný, až srdce zaplesá

a nad tím vším modrá nebesa

tak šel, sekeru nesa

 

Tam potkala ho kouzelná babička

z huby ještě čouhala jí houbička

dřevorubec dí, no věru

že se na tu cestu neyvyseru

kdo u stavení by pásl kravky

když dozrávají lysohlávky?

 

Pověz mi, tajemná stařenko

krájíš je nahrubo či na tenko?

Babča vece: Panáčku,

obvykle melu je na sračku

ideální do smaženice 

když je jich náhodou více.

Tak pravila babice

a popotáhla si rukavice

Bylo sice září, ale kosa je v stáří.

 

Tu rozbřesklo se  se lesa holiči

a zvolal: to je fakt v jehličí!

Půjdu já do lesní houštinky

škubati houbičky malinký

nacpu je hovězímu dobytku

ať si zařádí jak ve fitku.

Získá tak více svaloviny

a nebude snad dělat krávoviny.

I stalo se, jak usnesl se

a do trávy už strká ruce

Když vůkol ni houba není,

prdí si to ke stavení.

 

Za pomoci šrotovačky

mění nález v trochu sračky

kravky poulí očka tklivá

když to míchá do krmiva

Často dají naše lesy

cos dobré do krmných směsí!

Zkraťme však krmivářské kecy - 

tu hrozné počly se dít věci...

 

Sotva tur domácí dlabanec pokouše

kletba lesního šotouše

budí se, k dřevorubce zármutku

v nejednom složeném žaludku.

Na bachor, čepec, sléz i knihu

skládá nadpozemskou tíhu

Však záhy proniká do kostí

pocit prapodivné lehkosti

 

Hovězí dobytek zabučí, zavětří,

poskočí a už nese se povětřím

dřevorubec valí pohled lehce pivní

když díky plynům útrobním

aktivuje se, s vrzáním až záhrobním

pohon reaktivní.

Zmatený sekerník vrhne se na stranu

když dojde k zážehu stlačeného metanu

a šest krav spolu s volem

s rachotem mizí za obzorem.

 

A jaké je morální poselství příběhu?

Značné jsou výhody zastřešeného výběhu,

hlavně však dávejte, lidičky,

majzla na kouzelné babičky

a jejich houbičky.

 

 

 

 

---