Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
O smrti třikrát jinak
datum / id11.08.2014 / 446333Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno677x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
O smrti třikrát jinak

Bufet

V bufetu za (neurčitým) rohem si dávám prejt s dvěma krajíci chleba. Za necelou dvacetikorunu. Muž za mnou se dožaduje ovaru, žena v zástěře mu však spílá: Dnes ovar nedorazil!

Možná teď někde na cestě před Plzní stojí v polích dodávka. Motor vychladá, ptáci víří ticho a závozník si mastnýma rukama sune do krku prorostlé šišky masa.

Už má dost, už vychladá.

 

Soud

Plzeň. Síň krajského soudu. Strop připomíná víko rakve, snad i strohá výzdoba má upomínat k hřbitovní atmosféře.

Vzduchem plavou slova bez života, jako utopenci klesají ke dnu, mizí. Ještě obhájci pozvednou hlas, naposledy, ale jsou to už jen posmrtné řeči. Marně pláčou, své mrtvé nevzkřísí: smrt obžalovaných je vždy předepsána v hlavách soudců. Tak zní první, nepsané ustanovení trestního řádu. Výraz rozsudek by měl být v trestních věcech nahrazen výrazem předsudek.

A už zajíždí ta síň do černé díry, kde podle fyziků, a nejen těch, skončíme všichni. Na to stroze zdobené víko dopadají tresty v celých hrstích. Jen buben a heligón chybí.

 

Hlubočepy

Prázdný autobus vystoupal serpentýnami hlubočepských kopců až na Barrandov. Cestu si prořezával světlomety, neboť noc, ač krátká červencová, už byla v plném proudu. U krajnice ztěžka odedechoval opilec a proti světlu se vrhaly stovky mšic.

Kousek odtud, na mýtině zbylé po lesíku zvaném Punčochář, se dávno tomu vraždilo. Dvě dívenky byly zastřeleny z neukojitelné zvědavosti po smrti. Třeba tu teď bloudí v plavkách jako tehdy, když si vyrazily za parného dne užít prázdnin, a vkrádají se do těžkého snu opilce v trávě.

Právě takto, tváří k zemi, ležely tenkrát i ony.    

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

29.07.2017 17:46:31Frakoun
Toto o smrti není.
24.08.2014 21:52:29Vigan

Soud.

12.08.2014 10:24:14Movsar

taky máš bosche ráda? úžasně fantastické výjevy.

o brueghleovi jsem sem dával i úvahu. mám ho ještě o něco raději než bosche, ale je to spíš proto, že jsem jako malý rád listoval jeho velkou monografií.

12.08.2014 10:15:53Lakrov
redaktor prózy

> ...když se člověk podívá na plátna Bosche...

Nenapadlo by mne, že ho zde někdo zmíní. A těší mne, že se tak stalo.

 

11.08.2014 16:35:43Movsar

díky všem za čtení.

díky lakrove za komentář. jsem rád za tyhle postřehy, protože, jak se obecně ví, text nikdy není autorův, ale čtenářův.

chtěl bych do hry vrátit trochu té morbidity, bizarnosti. jak jsme v tomhle zaostali. když se člověk podívá na plátna bosche nebo brueghela, málo se už dnes do veřejného prostoru umisťují takové obrazy. staly se pochybnými. jsem tedy pro otevření stavidel fantazie. ještě aspoň jednou v historii!

11.08.2014 10:42:37Lakrov
redaktor prózy

Až do posledního odstavečku mám dojem, že mezi jednotlivými "obrázky" není žádná souvislost. A najdenou se ta souvislost dostaví; alespoň mezi druhým (ten se mi při prvním čtení ľibil nejvíc) a třetím "snímkem". O souvislosti s prvním (Bufetem) přemýšlím a nemohu ji ani povrdit, ani vyloučit. Už vychladá...

Zvláštní. trochu morbidní je tenhle triptych.

11.08.2014 05:18:51srozumeni
***
09.08.2014 09:56:38Movsar

v plzni, na ulici poblíž soudu. masna s bufetem. :-)

08.08.2014 21:01:27Fruhling

Kontrast Soudu  a Hlubočepů je zajímavý. K první momentce se jen zeptám, kde se takový ráj na zemi nachází?

08.08.2014 20:21:10Kočkodan
Na tvou smrt jsem se dokonce tesil...

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.