Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ta druhá

02. 03. 2002
1
0
1900
Autor
Jeanne

 

 

¨Procházím se sama v parku

a smutně koukám na lidi,

na Ty co se vedou za ruce

a šeptají si slova lásky..

snad závidím,

mě zůstala jen vzpomínka

na pár chvil,

které v tomto světě ukradli,

a dali jeden druhému,

na závrať okamžiku,

kdy jsi pohladil mé vlásky.

 

Jsem stále sama a čekám,

až ozveš se mi můj milý,

až zase ukradeš pro mě čas.

Vím, že touhou rozechvěje se můj hlas,

když uslyším Tě na chvíli,

srdce tluče víc a víc,

snad zastaví se,

oči rosou zastříbří se...

 

Já dobře věděla,že nejsi sám,

máš svou práci,

svoji ženu,

ač vím, že svůj život nezměníš,

přesto tě zoufale ráda mám.

 

A zůstává jen čekání

na zazvonění telefonu,

a zůstává jen doufání,

že najdeš si čas ve svém shonu.

                             

 

 

 

 

 

 

 

 


Schlange
24. 07. 2002
Dát tip
dojemné

E1
07. 06. 2002
Dát tip
Keď odchádzajú lásky a nenechajú list, treba smiešne veriť že chcú naspäť prísť... Slová R. Mullera. Ja už neverím. Ty ešte hej ?

Happy
16. 05. 2002
Dát tip
Už mlčím, Jeanne, řeklas to hezky :o)

Happy
23. 03. 2002
Dát tip
Člověk může být jinému hračkou jen když to sám dovolí. Proč čekat na loutkaře :-)

Jeanne
23. 03. 2002
Dát tip
To je fakt, Happy, ale někdy sdrce rychleji bije, než by si rozum přál.

Krel
02. 03. 2002
Dát tip
někdy je lepší zaplašit mnohdy marnou naději...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru