Miniatury – O životě

Miniatury – O životě                                                               verulinda                                                      

Co má odplavat, odplave                                                

až  kvítí  louky  u rybníka

cůpkem  spletu  v malý věneček

pošlu ho po řece v dáli

ale  v sobě  už  navždy

zůstanu tomuto kraji

 

                                                                        Výsměch   7 3 2014  7,38-7,44h   verulinda

                                                                         i pampelišky se mi smějí

                                                                         že už jsem stará   a  vetchá  jako jejich  chmýří

                                                                         ale  já  nedbám

                                                                         nic o mne neví

                                                                         ani já o nich

                                                                       

Přívětivost      7 3 2014  7,10-7,15h  verulinda

kontury  času  mé  tváře

neztratily  podobu  s mládím

tedy

žalobu  odložím

 

                                                          Touha     7 3 2014  7,30-7,34h  verulinda

                                                          tobě  já  touho zazlívám

                                                          že  pěníš  mi  krev

                                                          když  už  dávno  měla bys být klidná

                                                          tak  jedno  políbení  si  vem´

                                                          a  na chvíli  mne odpočinout  nech´

 

---